Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3709/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Bohuslava Veselého, zastoupeného JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem, sídlem Sokolovská 32/22, Praha 8, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. listopadu 2009 č. j. -142 a proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. června 2009 č. j. -111, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se návrhem zaslaným prostřednictvím Krajského soudu v Praze a doručeným Ústavnímu soudu dne 17. 12. 2015, doplněným podáním opět doručeným Ústavnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze dne 4. 1. 2016 a na základě výzvy Ústavního soudu opětovně podaným s předepsaným právním zastoupením dne 29. 2. 2016, požadoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

2. Ústavní soud ze své rozhodovací činnosti zjistil, že stěžovatel v záhlaví uvedené rozsudky napadl ústavní stížností vedenou pod

sp. zn.

, která byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost. Poté napadl oba rozsudky další ústavní stížností, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 26. 12. 2012

sp. zn.

odmítl pro opožděnost. Nyní podanou ústavní stížností napadá opět oba rozsudky pro porušení jeho základních práv a dodává, že v době předchozí ústavní stížnosti nedisponoval informacemi, které získal až v průběhu následujících let, zejména na přelomu měsíce května a června 2014.

3. Po posouzení obsahu ústavní stížnosti připomíná, že podle , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. V posuzované věci je rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2009 č. j. -142. Tento rozsudek, jak výše uvedeno, napadl stěžovatel v minulosti opakovaně ústavními stížnostmi, které byly (v roce 2010 a v roce 2012) odmítnuty. Již z této skutečnosti je zřejmé, že nynější ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené .

4. Vzhledem k uvedeným zjištěním návrh podle odmítl jako opožděný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. března 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj