Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
91778.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 3094/15
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Jiřího Kabourka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2015, č. j. 2 Ko 31/2015 -112, 2 Ko 32/2015 , 2 Ko 33/2015 , takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 19. 10. 2015 se stěžovatel brání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2015, č. j. 2 Ko 31/2015 -112, 2 Ko 32/2015 , 2 Ko 33/2015 , vydaných v rámci konkursu vedeného na majetek stěžovatele. Podáním ze dne 23. 11. 2015 stěžovatel vznesl námitku podjatosti celého senátu příslušného k projednání ústavní stížnosti a podáním ze dne 8. 1. 2016 ji dále doplnil ve vztahu k soudci zpravodaji JUDr. Jaromíru Jirsovi. Třetí senát Ústavního soudu usnesením ze dne 1. 3. 2016, č. j.
IV. ÚS 3094/15 -25
, rozhodl, že soudci Jaromír Jirsa a Vladimír Sládeček nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci.
Podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), musí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem. Stěžovatel podmínku povinného zastoupení nesplnil, přestože si jí musel být vědom, neboť se v minulosti na Ústavní soud obracel s více podáními, při jejichž projednání byl advokátem zastoupen, popř. byl o povinném zastoupení advokátem poučen (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 10. 2015,
sp. zn. IV. ÚS 2057/15
, ze dne 8. 8. 2005,
sp. zn. II. ÚS 217/05
, nebo ze dne 27. 1. 2005,
sp. zn. I. ÚS 712/04
, dostupná na http://nalus.usoud.cz).
Ústavní soud stěžovatele v projednávané věci zvlášť nevyzýval k odstranění této vady návrhu, neboť není nutné, aby se mu poučení o povinném zastoupení s určením lhůty k doplnění dostávalo v každém jednotlivém řízení. V minulosti mu byla spolehlivě zprostředkována informace, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, přičemž zákonem vymezená velkorysá dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti je určena mj. i ke splnění této podmínky řízení.
Na základě výše uvedených důvodu byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. března 2016
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj