Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3427/15

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti 1) T. R., 2) nezl. T. R., 3) nezl. B. R. a 4) H. R., stěžovatel 1) a stěžovatelka 4) zastoupeni Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem se sídlem Praha 2, Wenzigova 14, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. a navazujícímu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2015 sp. zn. , spojené s návrhem na přednostní projednání věci, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 22. 11. 2015 se stěžovatelé s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v , 37 a d domáhali zrušení shora označených soudních rozhodnutí.

Obsahově identické podání obdržel Ústavní soud elektronickou cestou od advokáta Mgr. Ing. Dalibora Rakouše dne 25. 11. 2015, který dne 22. 12. 2015 zaslal Ústavnímu soudu plnou moc podepsanou stěžovateli 1) a 4) dne 30. 11. 2015. Ani poté však ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), neboť podání podepsané advokátem bylo obsahově zcela totožné s podáním stěžovatelů, přičemž neobsahovalo řádné vylíčení skutkového a právního stavu předchozího řízení před obecnými soudy a nebylo z něj možné dovodit, jakým způsobem mělo být napadenými rozhodnutími zasaženo do základních práv stěžovatelů. K ústavní stížnosti dále nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva dle .

Ústavní soud vyzval právního zástupce stěžovatelů 1) a 4) k odstranění vad návrhu v soudem stanovené lhůtě, právní zástupce však na výzvu nijak nereagoval. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o obsahových náležitostech ústavní stížnosti dostávalo právnímu zástupci stěžovatelů v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení o bezvadnosti a projednatelnosti ústavní stížnosti pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. V projednávaném případě vzal Ústavní soud v úvahu, že právní zástupce stěžovatelů 1) a 4) byl o obsahových náležitostech ústavní stížnosti již dříve dostatečně poučen (srov. výzvu ze dne 3. 2. 2016 sp. zn. II. 3413/15, či rozhodnutí ze dne 10. 2. 2016

sp. zn.

a další), a proto nepovažoval za efektivní přikročit k opakovanému poučení a výzvě k odstranění vad ústavní stížnosti.

Ústavnímu soudu tudíž nezbylo, než postupovat podle a ústavní stížnost stěžovatelů pro neodstraněné vady odmítnout. Návrh na přednostní projednání věci jako návrh akcesorický sdílí osud ústavní stížnosti a není třeba o něm samostatně rozhodovat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. března 2016

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka