Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 281/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Luboše Nosála, zastoupeného JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou, sídlem Horní Lán 1328/6, Olomouc, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. října 2015 č. j. -112, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel podanou ústavní stížností napadl v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") a navrhoval jeho zrušení z důvodu porušení práva na soudní ochranu dle d (dále jen "") a z důvodu zásahu do práva dle y.

2. Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že předmětem kauzy je žaloba na náhradu nemateriální újmy dle vzniklé z titulu nezákonného rozhodnutí a nepřiměřené délky soudního řízení. Napadeným rozsudkem rozhodoval městský soud o odvolání stěžovatele proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 1. 2015 č. j. -88, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu a uložil stěžovateli povinnost nahradit vedlejší účastnici náklady řízení (vedlejší účastnice během řízení namítla promlčení, obvodní soud námitku akceptoval); městský soud prvostupňový rozsudek potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dále stěžovatel uvedl, že otázka promlčení již byla v rámci obdobné kauzy řešena Nejvyšším soudem, proto stěžovatel z opatrnosti podává proti rozsudku odvolacího soudu tuto ústavní stížnost, když ve vztahu k otázce promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy by dovolání mohlo být odmítnuto jako zjevně bezúspěšné.

3. Z rozsudku městského soudu Ústavní soud zjistil, že jím byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, u něhož se stěžovatel domáhal, aby vedlejší účastnici byla uložena povinnost zaplatit mu částku 138 337 Kč s příslušenstvím. V závěru rozsudku je zařazeno poučení o možnosti podat dovolání, jehož přípustnost podle a je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

4. Před tím, než Ústavní soud může přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je jeho povinností zkoumat, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ().

5. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Podání ústavní stížnosti je namístě až tehdy, pokud všechny ostatní dostupné právní prostředky v ochraně základního práva či svobody stěžovatele selžou. V nyní projednávaném případě byl stěžovatel v napadeném rozsudku městského soudu, v souladu s , poučen o možnosti podat dovolání proti danému rozhodnutí. Proto je třeba uzavřít, že stěžovatel nevyčerpal všechny zákonem stanovené procesní prostředky k ochraně svého tvrzeného práva a jeho návrh je proto ve smyslu výše citovaných ustanovení a v souladu s důvody podrobně rozvedenými v nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013

sp. zn.

, návrhem nepřípustným.

6 Vzhledem k výše uvedeným důvodům byla stěžovatelova ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítnuta jako návrh nepřípustný podle , o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj