Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3783/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky Kateřiny Slezákové, zastoupené Mgr. Dr. Petrem Skalkou, advokátem, sídlem Olomoucká 2613/4, Prostějov, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. září 2014 č. j. -49, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva dopravy, sídlem nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka podanou ústavní stížností napadla v záhlaví uvedené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") s tvrzením, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní a jinou právní ochranu, zejména právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (d, dále jen "Listina"), právo obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost rozhodnutí orgánu veřejné správy (y), právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánů veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem (y) a právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům (y). Z těchto důvodů stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil.

2. Z obsahu ústavní stížnosti lze dovodit, že usnesením Okresního soudu v Prostějově (dále jen "okresní soud") ze dne 1. 8. 2012 sp. zn. bylo stěžovatelce přiznáno osvobození od soudních poplatků a zároveň jí byl ustanoven zástupce ex offo pro řízení o náhradu škody proti Statutárnímu městu Prostějov. Poté stěžovatelka uplatnila u Magistrátu města Prostějov nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím v řízení o přestupku; po sdělení, že tento úřad není věcně příslušný, uplatnila stěžovatelka nárok na náhradu škody vůči věcně příslušnému Ministerstvu dopravy, posléze byla nucena podat žalobu o náhradu škody. Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") věc meritorně projednal a vydal rozsudek, přičemž v průběhu řízení nenamítal nedostatek jednatelského oprávnění právního zástupce ex offo, nečinila tak ani vedlejší účastnice. Teprve městský soud dospěl k závěru, že právní zástupce nebyl oprávněn za stěžovatelku jednat, že žalobu ve věci samé podal advokát, který nebyl k zastupování stěžovatelky zmocněn ani na základě dohody o plné moci, ani rozhodnutím státního orgánu, tedy žádným ze způsobů uvedených v č. Podle stěžovatelky měl městský soud nařídit jednání a v jeho rámci pochybnosti odstranit.

3. Stěžovatelka namítá, že ústavní stížností napadené usnesení městského soudu nebylo řádně doručeno právnímu zástupci. Obvodní soud zaslal právnímu zástupci stěžovatelky usnesení městského soudu až na základě písemné žádosti, a to s přípisem, že věc je již pravomocně skončená, a zaslal usnesení s vyznačenou doložkou právní moci. V této souvislosti stěžovatelka namítá, že tímto postupem bylo stěžovatelce znemožněno právo uplatnit mimořádný opravný prostředek - dovolání k Nejvyššímu soudu.

4. Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka (podle údajů v žalobě zastoupena advokátem ex offo) se žalobou u obvodního soudu domáhala náhrady škody ve výši 280 000 Kč. Obvodní soud rozsudkem ze dne 7. 1. 2014 č. j. -31 žalobu zamítl. Na základě stěžovatelčina odvolání rozhodoval ve věci městský soud, který usnesením ze dne 29. 9. 2014 č. j. -49 zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil. V průběhu odvolacího řízení městský soud konstatoval nedostatek zástupčího oprávnění advokáta ve vztahu ke stěžovatelce, vyzval ho, aby doložil plnou moc od stěžovatelky nebo rozhodnutí, jímž byl pro toto řízení ustanoven zástupcem; advokát znovu zaslal zmiňované usnesení okresního soudu (bod 2). Toto usnesení nepovažoval městský soud za relevantní doklad a uzavřel, že žalobu podal advokát, který nebyl k zastupování žalobkyně zmocněn. Pro nedostatek podmínek řízení, který se nepodařilo odstranit, řízení zastavil. Do závěru usnesení zařadil poučení o možnosti podat dovolání za podmínek . Usnesení nebylo možno doručit stěžovatelce na její adrese do vlastních rukou (pozn. jde o sídlo městského úřadu), proto bylo doručováno podle (prostřednictvím výzvy vyvěšené na úřední desce). Přípisem ze dne 21. 10. 2015 požádal právní zástupce stěžovatelky o zaslání informace o stavu řízení, obvodní soud mu zaslal usnesení s vyznačenou doložkou právní moci (pozn. ze spisu obvodního soudu se nepodařilo zjistit den doručení tohoto usnesení právnímu zástupci stěžovatelky).

5. Před tím, než Ústavní soud může přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je jeho povinností zkoumat, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ().

6. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Podání ústavní stížnosti je namístě až tehdy, pokud všechny ostatní dostupné právní prostředky v ochraně základního práva či svobody stěžovatele selžou. V nyní projednávaném případě byla stěžovatelka v napadeném usnesení městského soudu, v souladu s , výslovně poučena o možnosti podat dovolání proti danému rozhodnutí. Jestliže stěžovatelka dovolání nepodala (byť nekonkrétně tvrdí, že postupem městského soudu jí bylo znemožněno právo uplatnit mimořádný opravný prostředek - dovolání), je třeba uzavřít, že stěžovatelka nevyčerpala všechny zákonem stanovené procesní prostředky k ochraně svého tvrzeného práva a její návrh je proto ve smyslu výše citovaných ustanovení a v souladu s důvody podrobně rozvedenými v nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013

sp. zn.

, návrhem nepřípustným.

7. Vzhledem k výše uvedeným důvodům byla stěžovatelčina ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítnuta jako návrh nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj