Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3787/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti společnosti THEMOS Immo Partner, s.r.o., sídlem Národní 6, Praha 1, zast. JUDr. Jaroslavem Radilem, advokátem, sídlem Helénská 1799/4, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. října 2015 č. j. -112, spojené s návrhem na projednání ústavní stížnosti mimo pořadí z důvodu naléhavosti, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Mgr. Adama Sigmunda, sídlem Krkoškova 2, Brno, insolvenčního správce dlužníka THEMOS, s. r. o., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Návrhem (doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 12. 2015) stěžovatelka navrhla zrušit v záhlaví citované usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") s tvrzením, že krajský soud svým postupem porušil její právo na spravedlivý proces.

2. K věci uvedla, že v rámci insolvenčního řízení s dlužníkem THEMOS, s. r. o., vedeného u krajského soudu pod sp. zn. , podala dne 10. 6. 2015 řádnou žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty uvedeného dlužníka, která měla být vedena jako samostatný incidenční spor. Přes její opakované výzvy a urgence, aby krajský soud přidělil spisovou značku uvedené žalobě a žalobu projednal, krajský soud nejprve nekonal a teprve dne 27. 10. 2015 vydal usnesení napadené ústavní stížností, kterou žádosti stěžovatelky nevyhověl. V odůvodnění odkázal na důvody podané v rozsudku ze dne 9. 10. 2015 sp. zn. .

3. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " ), a shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.

4. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje ( ). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

5. V projednávaném případě je napadeno v záhlaví uvedené usnesení, kterým krajský soud reaguje na stěžovatelčinu žádost týkající se jejího podání. Stěžovatelka brojí proti postupu soudu, který toto podání neposoudil jako novou žalobu a nesprávně, nezákonně a bezdůvodně ho zařadil do jiného spisu, konkrétně k sp. zn. . Z insolvenčního rejstříku Ústavní soud zjistil, že krajský soud rozsudkem ze dne 9. 10. 2015 č. j. -115, -7, zamítl stěžovatelčinu žalobu na vyloučení individualizovaných nemovitých věcí z majetkové podstaty dlužníka. Přitom v odůvodnění (str. 7) objasnil svůj přístup k jejímu podání ze dne 10. 6. 2015 a vysvětlil případné právní důsledky. Tento rozsudek krajského soudu napadla stěžovatelka odvoláním ze dne 20. 11. 2015, které je založeno na shodných argumentech, jaké uvádí v ústavní stížnosti (srov. zejména bod II., třetí až pátý odstavec, bod III., první věta, bod VI. odvolání), a vyplývá z nich, že stěžovatelka se v odvolacím řízení domáhá téhož, jako ústavní stížností. Z uvedeného třeba dovodit, že o předmětu sporu je nadále vedeno řízení před obecnými soudy, když o tomto opravném prostředku dosud nebylo rozhodnuto.

6. V této procesní situaci nelze napadené usnesení považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatelky, která má k dispozici další prostředky, jak své právo hájit.

7. S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle odmítnout jako nepřípustný návrh.

8. O stěžovatelčině návrhu na přednostní projednání ústavní stížnosti Ústavní soud zvláště nerozhodoval, neboť mu fakticky vyhověl ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj