Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3479/15

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Ingrid Jírové a 2. Milana Jíry, zastoupených Mgr. Michalem Kádou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Gočárova 535, proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. července 2015 č. j. -50, za účasti Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a Základní a mateřské školy Častolovice, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelé s odkazem na údajné porušení d domáhali zrušení shora uvedeného rozsudku obecného soudu.

2. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou svým rozsudkem ze dne 20. 7. 2015, č.j. -50 zamítl žalobu stěžovatelů proti žalované Základní a mateřské škole Častolovice o 1 148 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení. Stěžovatelé se podanou žalobou domáhali vydání bezdůvodného obohacení v uvedené výši z toho důvodu, že prý škola bez právního důvodu vybrala danou finanční částku na pracovní sešity pro nezl. dcery stěžovatelů, které jim měly být dle ust. § 27 odst. 3 školského zákona poskytnuty zdarma. Z odůvodnění předmětného rozsudku vyplývá, že ust. § 27 ods. 3 školského zákona bylo porušeno, přesto však na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení nedošlo, a to z toho důvodu, že stěžovatelé pracovní sešity škole nevrátili.

3. Stěžovatelé jsou však přesvědčeni, že výše uvedená právní úvaha a postup soudu je chybný, pokud provedl bez jakéhokoliv protinávrhu započtení proti stěžovatelům uplatněnému nároku. Aby mohlo dojít k započtení vůči uplatňované pohledávce, je třeba v souladu s ust. projevu vůle žalovaného, kterým svoji pohledávku proti žalobci k započtení uplatňuje. V rámci řízení před soudem však k žádnému takovému projevu vůle nedošlo. Je prý sice pravdou, že dle ust. školského zákona mají žáci ostatních ročníků (vyjma ročníku prvního) základního vzdělávání povinnost učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku, avšak žalovaná po stěžovatelích navrácení předmětných pracovních sešitů nikdy nepožadovala. Přesto však samotní stěžovatelé avizovali, že jsou připraveni pracovní sešity navrátit. I přes výše uvedené jsou však stěžovatelé toho názoru, že v tomto případě se nejedná o synallagmatický právní vztah, kdy by povinnosti žalované vydat bezdůvodné obohacení měla odpovídat povinnost stěžovatelů vydat pracovní sešity, neboť se nejedná o plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy dle ust. .

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zcela zřetelně akcentuje doktrínu minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů (y). Proto mu nepřísluší zasahovat do ústavně vymezené pravomoci jiných subjektů veřejné moci, pokud jejich činností nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod.

6. Ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí o částce 1 148 Kč, kterou je ovšem třeba ve světle judikatury Ústavního soudu nutno označit za bagatelní. Ústavní soud dal ve své rozhodovací praxi opakovaně najevo, že v takových případech - s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí, za něž napadené rozhodnutí považovat nelze - je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Vylučuje-li u bagatelních věcí (srov. ) přezkum rozhodnutí vydaných v první instanci, a toto není - v obecné rovině - v rozporu s d, bylo by proti této logice připustit, aby jejich přezkum byl automaticky přesunut do roviny soudnictví ústavního. Bagatelní částky totiž - často jen pro svou výši - nejsou schopny současně představovat porušení základních práv a svobod.

7. Opodstatněnost ústavní stížnosti v takové věci přichází v úvahu jen v případech zcela extrémního vybočení ze standardů, jež jsou pro postupy zjišťování skutkového základu sporu a pro jeho právní posouzení esenciální. Jak Ústavní soud uvedl ve svém nálezu

sp. zn.

ze dne 19. 11. 2013, důvodem zde je zejména nežádoucí a nejednotné rozhodování obecných soudů ve skutkově i právně obdobných sporech určitého typu, které však nemůže být založeno ojedinělostmi v rozhodovací praxi jednoho soudu. V opačném případě by se Ústavní soud dopustil nerovnosti ve vztahu k jiným stěžovatelům, žádajícím přezkum soudních rozhodnutí vydaných v bagatelních věcech, a sám tak porušil svoji ustálenou judikaturu.

8. Obecný soud se žalobou stěžovatelů řádně zabýval a dospěl k rozhodnutí, které dostatečným způsobem odůvodnil. Tyto závěry Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat, když nedosahují úrovně extrémního rozhodnutí ve shora nastíněném smyslu. Důvod ke zrušení napadeného rozsudku tedy není dán.

9. Proto byla ústavní stížnost odmítnuta podle ustanovení jako zjevně neopodstatněná.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. ledna 2016

David Uhlíř v. r.

předseda senátu