Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3053/15

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Miroslava Habrycha, zastoupeného JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1284/37, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2015, č. j. -22, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2015, č. j. -40, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 27. 2. 2015, č. j. -40, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 22. 9. 2014, č. j. DSH/12028/14, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Městského úřadu Kralovice, odboru dopravy, ze dne 20. 10. 2013, č. j. OD/20814/13 KUH. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla stěžovateli uložena pokuta 5 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na 8 měsíců za přestupek spočívající v požití alkoholického nápoje, neboť při silniční kontrole mu byla naměřena hodnota 0,93 promile a opakovaným měřením provedeným po 5 minutách hodnota 0,84 promile alkoholu v dechu. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 16. 7. 2015, č. j. -22, zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku krajského soudu.

Proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 13. 10. 2015 a navrhuje, aby Ústavní soud tato rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle a d, který spatřuje v tom, že mu správními orgány bylo doručováno na adresu trvalého pobytu a nikoli zmocněnci podle tzv. prezidiální plné moci, stěžovatelem uloženou u věcně, nikoli však u místně příslušného správního orgánu. Správní orgány i soudy se mimoto nezabývaly tím, zda byl řádně vyzván k odstranění obsahových vad plné moci.

Ústavní soud nejprve posoudil náležitosti ústavní stížnosti a konstatoval, že byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatel je v souladu s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zastoupen advokátem. Ústavní stížnost rovněž nebyla shledána nepřípustnou ve smyslu .

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud konstatuje, že Nejvyšší správní soud i krajský soud dostály požadavkům konstantní judikatury Ústavního soudu na odůvodnění rozhodnutí, jak byly specifikovány již v nálezu ze dne 6. 3. 1997,

sp. zn.

[N 24/7 SbNU 153, srov. též např. nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2006,

sp. zn.

(N 70/40 SbNU 691), nebo ze dne 12. 7. 2006,

sp. zn.

(N 132/42 SbNU 57), všechna zde uváděná rozhodnutí dostupná na http://nalus.usoud.cz].

Správní soudy nemohly zasáhnout do ústavně zaručených práv stěžovatele. Ústavně konformním způsobem odůvodnily závěr, že tzv. prezidiální plnou moc podle nepostačuje uložit u správního orgánu, který je věcně příslušný k vedení řízení daného druhu, ale je třeba ji uložit, popřípadě zajistit, aby se o ní dozvěděl místně příslušný správní orgán, který vede dané řízení. Stěžovatel tak byl povinen plnou moc doručit či o jejím udělení přinejmenším informovat Městský úřad Kralovice. Nepostačovalo ji uložit u Úřadu městské části Praha 6 a spoléhat se na to, že si Městský úřad Kralovice, okres Plzeň-sever, uložení plné moci v Praze 6 ověří a bude podle ní postupovat. Vedle tohoto zásadního momentu pak obecné soudy pro úplnost konstatovaly i obsahové vady plné moci, konkrétně absenci úředně ověřeného podpisu stěžovatele a vymezení předmětu řízení, pro která se má uplatnit.

Ústavní soud dodává, že stěžovatel ani netvrdí faktické dotčení svých práv, tedy jaká konkrétní tvrzení či důkazy měly zůstat doručováním na adresu jeho trvalého pobytu namísto zástupci v řízení opomenuty. Jádro argumentace věnuje polemice s právním názorem soudů týkajícím se náležitého procesního postupu podle a domáhá se takového výkladu zákona, jímž by dosáhl zrušení rozhodnutí o svém postihu za přestupek spočívající v řízení pod vlivem alkoholu.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu