Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 738/2023

-156

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně Realitní společnosti Praha s. r. o., se sídlem v Praze 9 – Černý Most, Cukrova 560/2, IČO 03471748, zastoupené JUDr. Lukášem Slaninou, advokátem se sídlem v Praze 5, Plzeňská 3350/18, proti žalovaným 1. J. T., a 2. D. T., oběma zastoupeným Mgr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, V jámě 699/1, o zaplacení částky 501. 054 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2022, č. j. -132, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 20.381,24 Kč k rukám Mgr. Petra Novotného, advokáta se sídlem v Praze 1, V jámě 699/1, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 10. 2022, č. j. -132, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 5. 5. 2022, č. j. -100, ve znění usnesení ze dne 29. 11. 2022, č. j. -137, ve výroku I, kterým zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 501.054 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), ve výroku II o náhradě nákladů řízení jej změnil jen tak, že výše náhrady nákladů činí 177.012 Kč, jinak jej potvrdil; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III).

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá mj. na závěru, že žalobkyně do smluveného dne nezajistila žalovaným reálnou možnost zprostředkovávanou smlouvu uzavřít, žalovaní v té době totiž zcela objektivně žádnou smlouvu týkající se převodu předmětných nemovitostí ani platně uzavřít nemohli, neboť jim v tom bránily účinky předběžného opatření nařízeného usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2019, č. j. -20, jež bylo vyznačeno v katastru nemovitostí. Pouhé konstatování dovolatelky, že „jakožto zprostředkovatel zcela objektivně nemůže nést odpovědnost za to, že žalovaným bránily účinky předběžného opatření v uzavření smluv vedoucích k převodu předmětných nemovitostí“, nelze považovat za řádné vymezení přípustnosti dovolání. Závěr odvolacího soudu, že je-li vlastníkům zakázáno nakládat s nemovitostí předběžným opatřením soudu, nelze jim z objektivního důvodu zprostředkovat reálnou možnost uzavřít ohledně nich kupní smlouvu, tak nebyl dovoláním kvalifikovaně napaden. Jen nad rámec uvedeného lze podotknout, že sjednali-li si účastníci (srov. též bod 1.1. zprostředkovatelské smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 15. 9. 2020), že „smluvní strany uzavírají tuto Smlouvu, jelikož Klient má zájem převést vlastnické právo k Nemovitosti na třetí osobu“), je pak nevýznamné, že (zda) byla zajištěna osoba ochotná kupní smlouvu ohledně předmětných nemovitostí uzavřít, jestliže by podle ní nemohl být proveden vklad do katastru nemovitostí (a nemohlo by tedy dojít k převodu předmětných nemovitostí).

Pro úplnost dovolací soud dodává, že dovolatelka ani ohledně dalších závěrů odvolacího soudu, které zpochybňuje, nevymezuje řádně přípustnost dovolání. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení nebo jeho části. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle , o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jednoznačné vymezení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se však v textu dovolání nenachází a nelze je zjistit ani z celého jeho obsahu. Dovolatelka uvedla pouze to, že „napadený rozsudek závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo které jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně nebo v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny“, a že soudy nesprávně vyložily a aplikovaly , , ve znění pozdějších předpisů, který upravuje splatnost provize zprostředkovatele. V dovolání však jen polemizuje se závěry odvolacího soudu (a to prostřednictvím skutkových námitek; uplatňuje tak navíc jiný dovolací důvod, než který je uveden v ), aniž by výslovně formulovala byť jedinou otázku hmotného či procesního práva, na níž napadené rozhodnutí závisí, a konkretizovala, který z předpokladů přípustnosti podle má ve vztahu k ní za splněný. Jen poukaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. nelze bez návaznosti na konkrétní právní otázku, na níž napadené rozhodnutí spočívá, považovat za vymezení splnění předpokladů přípustnosti dovolání (navíc rozhodnutí odvolacího soudu se od jejich závěrů ani neodchyluje).

Dovolání proti výrokům o nákladech řízení není přípustné podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 17. 10. 2023

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu