Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3440/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o návrhu stěžovatele Mgr. Jiřího Kožiny, zastoupeného Mgr. Bc. Irenou Ochmannovou, advokátkou se sídlem v Praze, Na Žertvách 2230/42, proti postupu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem při stanovení stěžovatelova platu, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se podanou ústavní stížností domáhá výroku o porušení základního práva na rovnost před zákonem podle d a práva na spravedlivou odměnu za práci podle d, k nimž mělo dojít tím, že kvůli odmítnutí uzavření dohody o narovnání podle Usnesení vlády ČR ze dne 9. 2. 2015 č. 90 a nepodání žaloby na platový nárok za období od 21. 11. 2014 do 31. 12. 2014 mu za toto období byl vyplacen nižší plat než státním zástupcům, kteří dohodu o narovnání uzavřeli. Stěžovatel současně navrhl, aby Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem bylo zakázáno pokračovat v porušování jeho základních práv a přikázáno, pokud je to možné, obnovení stavu před porušením, tedy tak, aby vyplacení doplatku platového nároku nebylo podmiňováno podepsáním dohody o narovnání.

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální předpoklady stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

3. Ústavní stížnost není přípustná.

4. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ustanovení dále platí, že jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

5. Pracovněprávním postavením státních zástupců se Ústavní soud věnoval již v minulosti (srov. nález ze dne 6. 4. 2006,

sp. zn.

) a jeho závěry jsou aplikovatelné i na nyní posuzovanou věc. V prvé řadě je nutno uvést, že pokud je účastníkem pracovněprávních poměrů stát, je právnickou osobou a je zaměstnavatelem (srov. ustanovení , o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů). Podle , , ve znění pozdějších předpisů, platí, že za Českou republiku v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která jménem státu v základním pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává. Podle , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, se pracovní poměr státního zástupce zakládá k České republice jmenováním do funkce státního zástupce a vzniká po složení slibu podle odstavce 3 dnem, který je stanoven k nástupu výkonu této funkce. Nestanoví-li tento zákon jinak, vykonává práva a povinnosti z pracovního poměru státní zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce. Současně podle zákona o státním zastupitelství platí, že pracovní poměr státních zástupců se řídí , pokud tento zákon nestanoví jinak. Z uvedeného proto vyplývá závěr, že státní zástupce vykonává svou funkci v pracovním poměru k České republice, která je jeho zaměstnavatelem, přičemž obsahem pracovního poměru je i otázka vzájemných plnění.

6. Ústavní soud proto konstatuje, že nelze souhlasit s tvrzením stěžovatele o postavení Krajského státního zástupce jako orgánu veřejné moci.

7. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, tedy že návrh nesměřuje proti rozhodnutí, opatření ani jinému zásahu orgánu veřejné moci, Ústavní soud soudcem zpravodajem bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání ústavní stížnost odmítl jako nepřípustný návrh, a to podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2016

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj