Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2228/2022

33 Cdo 2228/2022-400

USNESENÍ

J. P.

J. P.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Matznerem, Ph. D., LL. M., advokátem se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, o zaplacení 1.965.727 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku, pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. -370, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 19.940,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Matznera, Ph. D., LL. M., advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 10. 2021, č. j. -308, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 1.965.727 Kč spolu s blíže specifikovaným úrokem z prodlení.

Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. 4. 2022, č. j. -370, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud vyšel z následujících skutečností:

1) Žalobce jako bratr žalovaného poté, co obdržel od matky dar v částce 2.200.000 Kč, část tohoto daru ve výši 1.965.727 Kč zapůjčil koncem roku 2015 žalovanému, a to z toho důvodu, aby žalovaný mohl koupit nemovitost ve XY. 2) Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta žalobcem na základě ústního ujednání, částka 1.965.727 Kč byla v souladu s kupní smlouvou, kterou žalovaný nabýval nemovitosti ve XY, převedena na účet v kupní smlouvě uvedený.3) Mezi žalobcem a žalovaným nebyl dojednán termín splatnosti zápůjčky.4) Žalobce dopisem odeslaným žalovanému dne 24. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce vypověděl.5) Po uplynutí výpovědní doby šesti týdnů od doručení výpovědi se stal dluh splatným.

Při posuzování otázky promlčení odvolací soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. . Tím, že nebyla splatnost dluhu (vrácení zápůjčky) dohodnuta, může již den následující po vzniku takového právního poměru zapůjčitel smlouvu o zápůjčce vypovědět ve lhůtě šesti týdnů dle , (dále jen „o. z.“) a tím vyvolat její splatnost. Až uplynutím výpovědní doby se právo zapůjčitele na vrácení zápůjčky stává nárokem s účinky

actio nata

, který lze uplatnit u orgánu veřejné moci, s čímž se pojí okamžik počátku běhu promlčecí lhůty podle § 619 odst. 1 o. z. Proto pro počátek běhu obecné tříleté promlčecí lhůty (§ 629 odst. 1 o. z.) je rozhodný den, který následuje po okamžiku, kdy nastalo

actio nata

a nikoliv den, kdy nastala splatnost dluhu v důsledku výpovědi. V poměrech projednávané věci, kdy zápůjčka byla žalovanému poskytnuta dne 14. 12. 2015 bez určení, kdy má být vrácena, mohl žalobce jako zapůjčitel smlouvu o zápůjčce vypovědět dne 15. 12. 2015, přičemž zápůjčka by se stala splatnou uplynutím šesti týdnů, tedy v pondělí 25. 1. 2016. S tímto dnem se pojí

actio nata

, načež dnem následujícím po tomto dni, tedy 26. 1. 2016, začíná běžet obecná tříletá promlčecí lhůta. Její konec pak vzhledem k § 607 o. z. připadl na 28. 1. 2019, kdy se právo žalobce vymáhat pohledávku z uzavřené smlouvy o zápůjčce vůči žalovanému promlčeno. Odvolací soud tak uzavřel, že žaloba nebyla podána po právu, neboť žalovaný řádně vznesl námitku promlčení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále jen „dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost spojuje ve smyslu , (dále též jen „ “), s řešením otázky hmotného práva, která sice byla již v rozhodovací činnosti dovolacího soudu vyřešena, avšak má být vyřešena jinak. Oproti závěru odvolacího soudu prosazuje svou skutkovou verzi, podle které bylo mezi účastníky řízení dohodnuto, že žalovaný zápůjčku vrátí nejpozději do 6 měsíců, a proto tříletá promlčecí lhůta mohla začít běžet až 12. 6. 2016. Odvolací soud v této souzené věci aplikoval závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. , přičemž otázka počátku běhu promlčecí lhůty v případě smlouvy o zápůjčce, v níž nebyl dohodnut termín splatnosti, by měla být podle dovolatele posouzena dovolacím soudem opětovně, ale jinak. Není důvodu nespojovat počátek běhu promlčecí lhůty se splatností závazku. Připouští, že při jeho výkladu by mohla nastat situace, kdy splatnost zápůjčky nevyvolá žádný z účastníků smlouvy, a počátek běhu promlčecí lhůty by byl odsunut na prakticky neomezenou dobu. Odvolacímu soudu žalobce vytýká, že k důkazu nepřečetl protokol o výpovědi jeho matky V. P. ze dne 10. 10. 2019, a že se nezabýval otázkou dobrých mravů a pominul skutková zjištění a argumentaci soudu prvního stupně. S tímto odůvodněním dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhl dovolání odmítnout.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále opět jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

V rozsudku ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. , od něhož by se měl Nejvyšší soud podle požadavku dovolatele odklonit, založil řešení právní otázky počátku běhu promlčecí lhůty u smlouvy o zápůjčce, v níž nebyl dohodnut termín splatnosti, na závěru, že není-li dohodnuta splatnost dluhu (vrácení zápůjčky), může zapůjčitel vypovědět smlouvu o zápůjčce již v den následující po dni vzniku takového právního poměru. Pro počátek běhu promlčecí lhůty podle § 619 odst. 1 o. z. je v takovém případě rozhodující den, ve kterém by uplynula výpovědní doba.

Tříčlenný senát Nejvyššího soudu o tomto dovolání ke změně dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu oprávněn není a nevidí důvod věc předložit podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tzv. velkému senátu [srov. k tomu např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2010, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 96/2010 Sbírky rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu]. Velký senát se otázkou počátku běhu tříleté subjektivní promlčecí lhůty podle o. z. zabýval v rozsudku ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. , v němž dospěl k závěru, že ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět mohl a měl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo „ihned“ požádat o zaplacení dluhu) začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta podle o. z., jinak řečeno, nezměnil názor na okamžik počátku běhu promlčecí lhůty v situaci, kdy nebyla dohodnuta splatnost závazku. Nadále tak platí, že promlčení nezačíná běžet okamžikem splatnosti závazku, nýbrž v momentu, kdy nastane actio nata; na tomto východisku je ostatně založen rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. .

Rozhodnutím velkého senátu jsou tříčlenné senáty Nejvyššího soudu vázány (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2009, sp. zn. , nebo stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a bez opětovné aktivace velkého senátu se od nich nemohou odchýlit, aniž by se dopustily porušení práva účastníků na zákonného soudce ve smyslu d (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2009, sp. zn. , ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. , a ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. ).

Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že neprovedl navržený důkaz, že se nezabýval otázkou dobrých mravů a že pominul skutková zjištění a argumentaci soudu prvního stupně, nenapadá žádný právní závěr odvolacího soudu vyplývající z procesního práva, na němž je rozhodnutí o věci založeno, nýbrž mu vytýká, že řízení zatížil vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám uvedeným v , , b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci – je-li jimi řízení skutečně postiženo – přihlíží dovolací soud pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné ( , věta druhá, ).

Pro úplnost - mimo důvod, který vedl k odmítnutí dovolání - nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

Jelikož Nejvyšší soud nemá důvod na shora přijatých závěrech při řešení právních otázek cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání, a protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl ( ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 27. 9. 2023

JUDr. Václav Duda předseda senátu