Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 330/2023

23 Nd 330/2023

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., v právní věci žalobkyně Akagemia s. r. o., se sídlem v Praze 2, Ječná 518/32, identifikační číslo osoby 27574989, zastoupené JUDr. Pavlem Utěšeným, advokátem se sídlem v Praze, náměstí Míru 341/15, proti žalované Ober Consulting Kft., se sídlem ve Budapešti, József körút 36, Maďarská republika, o zaplacení 12 311,80 EUR s příslušenstvím, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Odůvodnění:

Podáním ze dne 29. 5. 2023 žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle ustanovení , (dále jen „ “), určil, který soud projedná a rozhodne jako soud místně příslušný žalobu (jejíž znění žalobkyně k návrhu přiložila) o zaplacení částky 12 311,80 EUR s příslušenstvím z titulu vadného plnění a z titulu bezdůvodného obohacení, jež měly žalobkyni vzniknout v souvislosti s dohodou o stavebním dozoru a stavebních pracích, kterou mezi sebou žalobkyně a žalovaná uzavřely a kterou se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést stavební služby. Závazky plynoucí z dohody dle tvrzení žalobkyně žalovaná splnila vadně či vůbec nesplnila.

V odůvodnění návrhu na určení místní příslušnosti žalobkyně mimo jiné uvedla, že obě strany v připojené dohodě o stavebním dozoru a stavebních pracích ze dne 1. 6. 2021 dojednaly, že právní vztahy vyplývající z této smlouvy se řídí českým právem a pro řešení případných sporů jsou příslušné české soudy. V uzavřené dohodě však nebylo určeno, který soud je v takovém případě místně příslušný. S ohledem na skutečnost, že podmínky místní příslušnosti chybějí, žalobkyně podala návrh Nejvyššímu soudu ve smyslu na určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

Podle ustanovení jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Návrh na určení místní příslušnosti podle Nejvyššímu soudu může podat přímo také účastník řízení, přičemž se tak může stát (jako v posuzovaném případě) ještě před podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Vyhovět takovému návrhu a určit místně příslušný soud, který by měl danou věc projednat a rozhodnout, však Nejvyšší soud může jen tehdy, bude-li zřejmé, jaké věci se návrh týká, jinak řečeno, předloží-li účastník spolu s návrhem na určení místní příslušnosti též žalobu (jiný návrh na zahájení řízení), z níž se bude podávat okruh účastníků a předmět řízení, o němž bude následně rozhodováno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. ).

Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném případě se jedná o spor z titulu porušení smluvního závazku s mezinárodním prvkem, který je dán sídlem žalované v Maďarsku. Z předmětné smlouvy ze dne 1. 6. 2021 se podává, že účastníci si v dané věci sjednali ve smyslu čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“, mezinárodní příslušnost soudů České republiky bez toho, aby též označili místně příslušný soud, u něhož má být řízení zahájeno.

Vzhledem k tomu, že ve věci není dána výlučná příslušnost soudů podle čl. 24 nařízení Brusel I bis, a strany si sjednaly mezinárodní příslušnost českých soudů postupem předvídaným v čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis, Nejvyšší soud uzavřel, že mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána.

Jelikož v posuzované věci je dána pravomoc soudů České republiky, avšak podmínky místní příslušnosti chybějí, jsou splněny podmínky dle a Nejvyššímu soudu tedy přísluší rozhodnout, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.

Podle proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

Podle je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v , k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.

Nejvyšší soud uzavírá, že v dané věci podmínky pro určení místní příslušnosti chybějí, neboť žalovaná, jež je obchodní společností (právnickou osobou) se sídlem v Maďarské republice, nemá obecný soud v České republice, v České republice nemá umístěn závod či organizační složku závodu a není známo, že by měla v České republice majetek. Nejsou splněny ani podmínky pro místní příslušnost konkrétního soudu na výběr danou či výlučnou.

Při určení soudu, který věc projedná a rozhodne, podle lze v poměrech projednávané věci vyjít podpůrně z úpravy obsažené v písm. a) nařízení Brusel I bis, jelikož toto ustanovení upravuje (nebýt ujednání účastníků o mezinárodní příslušnosti českých soudů podle nařízení Brusel I bis) nejen příslušnost soudu mezinárodní (resp. jeho pravomoc), ale rovněž příslušnost místní (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod č. 14/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. , popř. též rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 5. 2007, ve věci Color Drack GmbH proti Lexx International Vertriebs GmbH, C-386/05). Podle tohoto ustanovení osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn.

Předmětem dohody uzavřené mezi účastníky byly stavební práce, činnosti dohledu, stavební poradenství a služby stavební spolupráce pro účely stavby domu v obci Jevany. Je tedy na místě (jeví se jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu), aby věc projednal a rozhodl soud, v jehož obvodu tento závazek byl či měl být splněn.

S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Kolíně.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. 11. 2023

JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. předseda senátu