Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2374/2023

33 Cdo 2374/2023-204

USNESENÍ

P. L.

L. U.

,

zastoupenému JUDr. Tomášem Hulvou, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Opavě, náměstí Republiky 2/1, o zaplacení 450 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2023, č. j. -178, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Opavě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. 6. 2021, č. j. -89, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 9. 2021, č. j. -100, zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 450 000 Kč, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 27. 3. 2023, č. j. -178, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že dne 6. 3. 2014 po předchozím jednání účastníků a L. U. (bratra žalovaného) podepsal žalovaný smlouvu, podle níž koupil od svého bratra jeho spoluvlastnické podíly na nemovitostech (pozemcích v katastrálním území XY a v katastrálním území XY) za kupní cenu 450 000 Kč. Při této příležitosti žalobce žalovanému podstrčil k podpisu rovněž kupní smlouvu, podle níž měl žalovaný žalobci prodat své pozemky parc. č. XY, XY, XY, XY, XY a XY o celkové výměře 295 192 m2, zapsané na LV č. XY pro katastrální území a obec XY u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště XY, za kupní cenu 1 000 000 Kč. Žalovaný, který žalobci důvěřoval, všechny jím předložené y podepsal, ač žádné pozemky žalobci prodávat nemínil a nechtěl. Téhož dne předložil žalobce žalovanému k podpisu výdajový a příjmový pokladní doklad datovaný dnem 6. 3. 2014, znějící na částku 100 000 Kč, a výdajový a příjmový pokladní doklad datovaný dnem 7. 3. 2014, znějící na částku 350 000 Kč, na nichž žalovaný svým podpisem potvrdil, že od žalobce uvedené finanční částky v hotovosti převzal, ačkoli se tak ve skutečnosti nestalo; žalovaný se domníval, že doklady potvrzují úhradu kupní ceny L. U. za jeho spoluvlastnické podíly na pozemcích v k. ú. XY a k. ú. XY. Žalobce byl za své jednání uznán vinným ze zločinu podvodu. Odvolací soud dovodil, že k reálnému předání části kupní ceny podle „podvržené“ kupní smlouvy nedošlo; smlouvu datovanou dnem 6. 3. 2014 vyhodnotil jako zdánlivou (nicotnou) pro nedostatek vůle žalovaného ji uzavřít. Konstatoval, že smluvní strany jsou povinny vrátit si navzájem poskytnutá plnění. Žalovaný se navrácení smlouvou převáděných nemovitostí do svého vlastnictví domohl, a to podle rozsudku Okresního soudu v Opavě sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. , a protože v řízení nebylo prokázáno, že žalobce žalovanému podle kupní smlouvy, byť zčásti plnil, odvolací soud neshledal žalobcem uplatněný nárok na vrácení plnění důvodným.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje „dílem v tom, žese odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, a dílem v tom, že rozhodná právní otázka doposud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena.“ Za otázku, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálení rozhodovací praxe dovolacího soudu považuje otázku vzniku nároku na vrácení zaplacené kupní ceny za sporné nemovitosti. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že kupní smlouva ze dne 6. 3. 2014, jejímž předmětem byl převod pozemků v katastrálním území XY, je zdánlivým, tedy nicotným právním úkonem. Prosazuje, že uvedení žalovaného v omyl při jejím uzavření činí tuto smlouvu pouze relativně neplatnou, na čemž nic nemění ani absence vůle žalovaného smlouvu uzavřít; do vznesení námitky neplatnosti je tedy smlouva platná. Tento názor dovolatel podpořil odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. , a na něj navazující usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. . Dále má za to, že se odvolací soud při rozhodování odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2015, sp. zn. , jestliže nezaujal žádnou přezkoumatelnou právně kvalifikační úvahu k otázce „zápočtu“ částky 450 000 Kč, kterou za žalovaného uhradil L. U. na kupní cenu za spoluvlastnický podíl na nemovitostech; tuto svou pohledávku za žalovaným jednostranně započetl na pohledávku, kterou měl vůči němu žalovaný z titulu kupní ceny podle kupní smlouvy ze dne 6. 3. 2014. Zápočet je formou plnění na neplatnou smlouvu, které je povinen druhý účastník vrátit. Absence přezkoumatelné právní úvahy je podstatnou vadou řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “).

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání není s to založit dovolací námitka, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (např. od rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. , ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. a ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. ) v otázce neplatnosti a zdánlivosti právního jednání. Odkaz dovolatele na uvedená rozhodnutí je nepřiléhavý z důvodu odlišného skutkového terénu porovnávaných kauz. Ve zmiňovaných rozhodnutích se totiž Nejvyšší soud zabýval situací, kdy účastníci věděli, že uzavírají kupní smlouvu, jejich právní jednání však nebylo z určitého důvodu validní. V nyní posuzovaném případě žalovaný neměl vůli uzavřít s žalobcem kupní smlouvu (uzavřít ji nechtěl, žalobce využil jeho důvěry a podstrčil mu ji k podpisu spolu s jinými listinami). Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , kterým žalobce podpořil svou dovolací argumentaci, nadto Ústavní soud rozhodnutím ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. , zrušil.

Přisvědčit nelze ani námitce, že odvolací soud nerespektoval závěry dovozené Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 13. 5. 2015, sp. zn. , jestliže „nezaujal přezkoumatelnou právně kvalifikační úvahu k otázce namítaného započtení“. Především nelze přehlédnout, že zmiňovanou výtku dovolatel zakládá na vlastní skutkové verzi, když nesouhlasí se skutkovým závěrem odvolacího soudu, že žalovanému podle kupní smlouvy z 6. 3. 2014 ani zčásti neplnil, a prosazuje, že „Listinou o úhradě kupní ceny zápočtem“ ze dne 5. 8. 2014 prokázal, že za žalovaného uhradil jeho bratrovi L. U. kupní cenu ve výši 450 000 Kč za převedené spoluvlastnické podíly na pozemcích v k. ú. XY a XY. Odvolací soud však u vzniklou v průběhu trestního řízení vedeného proti žalobci vyhodnotil jako součást jeho podvodného jednání. Zjištěný skutkový stav věci, z něhož odvolací soud při právním posouzení věci vycházel, je v dovolacím řízení nezpochybnitelný, ať již je namítána jeho nesprávnost nebo neúplnost. Způsob ani výsledek hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti a věrohodnosti promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze regulérně zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení.

Kritizuje-li žalobce kvalitu odůvodnění napadeného rozhodnutí, resp. vytýká-li odvolacímu soudu, že se v něm dostatečně nevypořádal se všemi jeho relevantními tvrzeními, nezpochybňuje žádný právní závěr odvolacího soudu, na němž bylo napadené rozhodnutí založeno, nýbrž namítá vady řízení, k nimž (jsou-li skutečně dány) dovolací soud přihlédne jen je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé přípustnost dovolání založit.

Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 9. 2023

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu