Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 475/2023

-355

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek XY, zastoupeného Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem se sídlem v Chomutově, Kadaňská 3550/39, proti žalovaným 1.H. V., a 2. S. V., zastoupeným Mgr. Ing. Mgr. Jiřím Dostálem, advokátem se sídlem v Chomutově, náměstí 1. máje 101/2, o zaplacení 51.793,82 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 4. 2022, č. j. -317, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 1. 2023, č. j. -344, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Chomutově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. 1. 2021, č. j. -274, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 9. 2022, č. j. -337, zastavil řízení o zaplacení části (tam specifikovaných) úroků z prodlení (výrok I), zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatily částku 51.793,82 Kč s (tam specifikovaným) úrokem z prodlení (výrok II) a uložil žalobci zaplatit 1. žalované náhradu nákladů řízení (výrok III).

Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) rozsudkem ze dne 13. 4. 2022, č. j. -317, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 1. 2023, č. j. -344, napadený výrok II změnil v části týkající se zaplacení částky 50.596,82 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení tak, že žalovaným uložil tuto částku zaplatit žalobci společně a nerozdílně (dále též jen „měnící výrok“, jinak jej potvrdil (dále též jen „potvrzující výrok“) a uložil žalovaným zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Měnící výrok rozsudku odvolacího soudu napadly žalované dovoláním (podle jeho obsahu nesměřovalo proti potvrzujícímu výroku), které není podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“) přípustné. Dovolatelky v dovolání především polemizují s právními a skutkovými závěry odvolacího soudu a vymezily několik otázek hmotného práva, u nichž měly za to, že se odvolací soud při jejich řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Otázka „jaké náležitosti má obsahovat vyúčtování služeb dle (kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do 31. 12. 2022 - dále též jen „“), aby bylo pokládáno za řádné a správně vyúčtované“, stejně jako otázka, „zda vyúčtování služeb předložená dovolatelkám … ze dne 25. 7. 2019 byla řádná a správně vyčíslena v souladu s podle a nastala tak splatnost těchto vyúčtování“, přípustnost dovolání nezakládá. Jednak je formulována zcela obecně, není zřejmé, v čem má spočívat nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu (dovolatelky nijak nespecifikují, jaké konkrétní náležitosti ve vyúčtování postrádají a které odvolací soud podle jejich názoru pominul) a z obsahu dovolání není ani zřejmé, od které (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se měl odvolací soud při jejím řešení odchýlit.

Otázky týkající se dodatečného vyúčtování úklidu rovněž přípustnost dovolání nemohou založit, a to již z toho důvodu, že nedoplatky za úklid (za předmětné roky 2015, 2016 a 2017) nebyly od počátku předmětem tohoto řízení; žalobce je měl za uhrazené a do žaloby tyto částky nezahrnul a po žalovaných se jich nedomáhal.

Na otázce, zda připojením dodatečnéy (podle obsahu obsahující pouze vyúčtování úklidu) k původnímu vyúčtování (doručenému před podáním žaloby) je zhojena vada tohoto vyúčtování, rozhodnutí odvolacího soudu vůbec nespočívá, neboť ten posuzoval řádnost a splatnost („nového“) vyúčtování ze dne 25. 7. 2019, nikoli vyúčtování původních.

Také u otázky - „zda je možné vyúčtování služeb pokládat za řádné, přestože trpí početními chybami, resp. ceny provedených služeb nejsou ve správné výši“ - dovolatelky nekonkretizují, o jaké početní chyby se má jednat, a u kterých konkrétních služeb mají být podle nich ceny v nesprávné výši, není tedy jasné, co by mělo být předmětem dovolacího přezkumu, ani od které ustálené rozhodovací praxe se měl odvolací soud odchýlit.

Dovolání není přípustné ani pro řešení otázek týkajících se námitek proti vyúčtování (reklamace). Žalované podaly námitky proti původním vyúčtováním, jejichž řádností a splatností se odvolací soud nezabýval, neboť byla nahrazena novými opravenými vyúčtováními ze dne 25. 7. 2019 a odvolací soud se zabýval tímto „novým“ vyúčtováním. Zda dovolatelky podaly námitky i proti opraveným vyúčtováním ze dne 25. 7. 2019, se soud prvního stupně, ani soud odvolací nezabýval a žádný takový skutkový závěr neučinil a tato skutečnost není ani významná při posouzení řádnosti vyúčtování a splatnosti nedoplatků z nich vyplývajících. Závěr odvolacího soudu, že podání námitek proti vyúčtování a jejich (ne)vyřízení nemá žádný vliv na řádnost a splatnost vyúčtování služeb, je totiž v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. , ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. ). Výsledek námitkového řízení, ať už jakýkoli, nemá žádný vliv na úsudek, zda „reklamované“ vyúčtování bylo provedeno řádně či nikoli. Způsob, jakým byly námitky vyřízeny, i kdyby byl „nesprávný“, proto nemůže nijak nepříznivě zasáhnout do právního postavení příjemce služeb.

Na řešení otázek formulovaných v dovolání k výkladu ohledně námitek proti vyúčtování tedy rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, ani nezávisí, a proto pro jejich řešení nemůže být dovolání přípustné.

Dovolatelky zpochybňují správnost právního posouzení učiněného odvolacím soudem též prostřednictvím skutkových námitek; nesouhlasí s jeho skutkovými zjištěními a hodnocením provedeného dokazování (namítají, že odvolací soud posoudil také nerelevantní důkazy, na jejichž základě učinil nesprávný právní závěr) a uplatňují tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze úspěšně napadnout (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod č. 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ).

Namítají-li dovolatelky, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, uplatnily tím opět jiný dovolací důvod, než který je uveden v K vadám řízení uvedeným v , a b) a může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné ( - 238a ). Pro úplnost je možné dodat, že rozhodnutí odvolacího soudu má náležitosti stanovené v , 2 a dovolatelkami tvrzené nedostatky jeho odůvodnění ani nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění jejich práv (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti výroku o nákladech řízení, který je ostatně dovolatelkami napadán jen jako výrok akcesorický, není přípustné podle

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalované dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 13. 9. 2023

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu