Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 519/2023

-1052

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce P. R., zastoupeného JUDr. Davidem Hladíkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 356, proti žalované Správě železnic, státní organizaci, IČO 70994234, se sídlem v Praze 1, Dlážděná 1003/7, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a o zaplacení 495 750 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , ve věci dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2022, č. j. -972, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 12. 8. 2016, č. j. -444, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 7. 10. 2010 je neplatné, a dále náhrady mzdy ve výši 495 750 Kč (výrok I). Rozhodl také o náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok II).

2. Městský soud v Praze (dále jako „odvolací soud“) k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 2. 11. 2022, č. j. -972, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. . Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2023 o ní přísluší rozhodovat senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu složenému ze soudců JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D.

4. Podáním ze dne 25. 8. 2023 žalobce navrhl, aby soudci soudního oddělení 21 Cdo JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Marek Cigánek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., byli z projednání a rozhodnutí věci vyloučeni. Uvedl, že „se zřetelem na jejich poměr k věci a nepřátelský poměr k žalobci je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“.

5. Soudce soudního oddělení 21 Cdo JUDr. Jiří Doležílek se k námitce podjatosti vyjádřil dne 30. 8. 2023 tak, že k projednávané věci, k účastníkům ani k jejich zástupců nemá žádný vztah a není mu známa žádná okolnost, která by ho vylučovala z projednání a rozhodnutí této věci.

6. Soudce soudního oddělení 21 Cdo JUDr. Marek Cigánek se k námitce podjatosti vyjádřil dne 30. 8. 2023 tak, že k projednávané věci, k účastníkům ani k jejich zástupců nemá žádný vztah a není mu známa žádná okolnost, která by ho vylučovala z projednání a rozhodnutí této věci.

7. Soudce soudního oddělení 21 Cdo Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., k uplatněné námitce podjatosti ve vyjádření ze dne 30. 8. 2023 uvedl, že mu nejsou známy žádné okolnosti týkající se poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, pro které by byl vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci.

8. Podle věty druhé , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

9. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2023 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. předložena senátu 22 Cdo.

10. Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

11. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srovnej též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

12. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ).

13. Dovolatel v uplatněné námitce podjatosti neuvedl žádnou skutečnost, která by podle výše popsaných kritérií mohla vést k závěru o podjatosti jmenovaných soudců. Jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají k věci ani k účastníkům z hlediska žádný významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a takové okolnosti nebyly zjištěny ani z obsahu spisu. K tomu dovolací soud považuje za důležité zdůraznit, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srovnej ).

14. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Marek Cigánek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 10. 2023

Mgr. David Havlík předseda senátu