Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 86/2023

11 Tcu 86/2023-26

USNESENÍ

A. L.

, rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 432 Ds 801 Js 17571/20, a to pro trestný čin úmyslného ublížení na těle ve dvou případech, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, a tomu odpovídající část trestu v trvání 1 (jednoho) roku a 7 (sedmi) měsíců,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

II. Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů,

ohledně části

odsouzení

občana České republiky

A. L.

, rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 432 Ds 801 Js 17571/20, a to pro trestný čin vylákání plnění ve 14 případech, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, a tomu odpovídající část trestu v trvání 2 (dvou) měsíců,

se zamítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 432 Ds 801 Js 17571/20, který nabyl právní moci 28. 1. 2021, byl A. L. uznán vinným trestnými činy úmyslného ublížení na těle ve dvou případech ve vícečinném souběhu s vylákáním plnění ve 14 případech podle § 223 odst. 1, § 230 odst. 1, § 265a odst. 1, 3, § 248a a § 53 německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 9 (devíti) měsíců, a to při upuštění od zahrnutí trestů

z

pravomocných trestních příkazů Obvodového soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze

dne 18. 2. 2000, sp. zn. 203 Cs 317 Js 6504/20, Obvodového soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 8. 6. 2000, sp. zn. a Obvodového soudu Freiburg, Spolková republika Německo, ze dne 15. 6. 2000, sp. zn. .

Podle skutkových zjištění, se odsouzený A. L. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:

1.

dne 29. 5. 2020 v 16.15 hod. odsouzený v penzionu G., XY, XY, zranil M. A. tak, že ho uhodil v rámci potyčky dvakrát až třikrát dlaní do levé poloviny obličeje. Poškozený v důsledku toho upadl nejprve proti stěně a poté na schodiště, přičemž byl srozuměn s tím, že poškozený utrpí přinejmenším bolesti. Z testu na alkohol v dechu, který byl u odsouzeného proveden dne 29. 5. 2020 v 17.07 hod., vyplynula hodnota AAK (koncentrace alkoholu v dechu) ve výši 0,87 mg/l. Ze vzorku krve, který mu byl odebrán dne 29. 5. 2020 v 19.27 hod., vyplynula hodnota BAK (koncentrace alkoholu v krvi) ve výši 1,48 promile,

2.

dne 29. 5. 2020 ve 22.35 hod. odsouzený napadl na ulici XY, XY, G. M., sedícího na chodníku, a který se opíral o betonovou zeď tak, že ho prudce kopl nohou, na které měl sportovní obuv, směrem k hlavě. Poškozený tímto utrpěl dvě malé bolestivé tržně zhmožděné rány v týlu a na levé straně hlavy, s čímž byl odsouzený přinejmenším srozuměn. Na základě polohy poškozeného vsedě, jakož i na základě obrazu zranění v týlu je možné vycházet z toho, že se z důvodu kopnutí uhodil týlem o betonovou zeď. Z testu na alkohol v dechu, který byl u odsouzeného proveden dne 29. 5. 2020 v 22.53 hod., vyplynula hodnota AAK (koncentrace alkoholu v dechu) ve výši 1,09 mg/l. Ze vzorku krve, který mu byl odebrán dne 30. 5. 2020 v 00.57 hod., vyplynula hodnota BAK (koncentrace alkoholu v krvi) ve výši 1,69 promile.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený A. L. je občanem České republiky a byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie).

Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona, zamítne.

S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení pro skutky, v nichž je spatřován trestný čin úmyslného ublížení na těle, podle výše citovaných ustanovení německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, a to přinejmenším pokusu trestného činu ublížení na zdraví podle § 21 tr. zákoníku k § 146 tr. zákoníku, případně pokusu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 tr. zákoníku k § 145 tr. zákoníku.

S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku, v němž je u A. L. spatřován pod bodem 3) trestný čin vylákání plnění ve čtrnácti případech podle německého trestního zákona, spočívající v podstatě v tom, že:

v době od 20. 10. 2019 do 25. 8. 2020, celkem ve 14 případech v rozsudku blíže popsaných,

jel veřejnými dopravními prostředky společnosti DB Fernverkehr AG a společnosti DB Regio AG, aniž by vlastnil platný jízdní doklad,

přičemž již při zahájení jízdy jednal v úmyslu cenu jízdného neuhradit. Vznikla tak věcná škoda ve výši 342,50 euro.

Lze konstatovat, že toto jednání nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle České republiky. Proto Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle zákona v této části a za ni odpovídající část trestu v trvání 2 (dvou) měsíců zamítl.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený A. L. bezdůvodně narušil fyzickou integritu jiných osob. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována tím, že se této dopustil více skutky (útoky), jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. L. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu A. L., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky činí trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 7 (sedmi) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 8. 2023

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu