Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2267/15

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ladislava Lebánka a Jana Lebánka, obou zastoupených Mgr. Ing. Jaroslavem Cvachovcem, advokátem se sídlem Praha, Bartákova 26/1117, proti výroku pod body II., III. a IV. rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 2. 9. 2014 č. j. -168, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelé se, s odvoláním na porušení a d, domáhají zrušení výroků pod body II., III. a IV. v záhlaví uvedeného rozsudku krajského soudu, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi stěžovateli a žalovaným.

Stěžovatelé uvádějí, že proti napadenému rozsudku podal bez jejich vědomí dovolání advokát Mgr. Zbyněk Stavinoha, který je zastupoval v řízení před odvolacím soudem, a dovolací řízení skončilo dne 28. 5. 2015. Stěžovatelé se poté obrátili na advokáta JUDr. Ing. Jaroslava Cvachovce, aby je zastupoval v řízení před Ústavním soudem. Stěžovatelé tvrdí, že proti napadenému rozsudku nemohou již brojit žádným dalším opravným prostředkem a nezbývá jim, než se obrátit na Ústavní soud.

Ústavní soud podanou ústavní stížnost posuzoval nejprve z hlediska procesních podmínek její přípustnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), na takový návrh kladeným a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Mezi základní atributy ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, náleží požadavek její subsidiarity, vyjádřený v ustanovení , podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Jak Ústavní soud zjistil, Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 5. 2015 zastavil dovolací řízení o dovolání stěžovatelů proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočkyve Zlíně ze dne 2. 9. 2014 č. j. -168, neboť stěžovatelé vzali dovolání podáním ze dne 28. 4. 2015 zpět. V daném případě tak stěžovatelé nesplnili podmínku stanovenou v , ze kterého mj. vyplývá, že je třeba vyčerpat i mimořádný opravný prostředek (tj. dovolání). Požadavek vyčerpat "všechny procesní prostředky" ve smyslu uvedeného ustanovení není totiž splněn již tím, že řízení o těchto prostředcích (zde o dovolání) je zahájeno; zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které otevřené řízení poskytuje, eventuálně i řízení, které má být v případě kasačního rozhodnutí dovolacího soudu posléze vedeno. Vzhledem k tomu, že stěžovatelé vzali své dovolání proti napadenému rozsudku odvolacího soudu zpět, nevyužili tak všechny procesní prostředky k ochraně svého práva ve smyslu požadavků kladených na přípustnost ústavní stížnosti.

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. prosince 2015

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj