Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 525/2023

26 Cdo 525/2023-83

USNESENÍ

L. K.

P. S.

, o 118.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2022, č. j. -64, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2022, č. j. -64,

se mění

takto: Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. 8. 2022, č. j. -52, se mění tak, že se řízení nezastavuje.

Odůvodnění:

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 13. 9. 2021 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 118.000 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím z titulu pokuty za porušení povinnosti předložit včas vyúčtování služeb za roky 2017 až 2019.

2. Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) vydal dne 17. 9. 2021 pod č. j. -6, elektronický platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný odpor.

3. Dne 8. 8. 2022 zaslal žalobce soudu podání označené jako „zpětvzetí žaloby z důvodu hrazení žalované částky žalovaným“ s údajem „ke sp. zn. , EPR 28821/2022“ a označením předmětu řízení „o zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 71.574,66 Kč s příslušenstvím“, ve kterém výslovně uvedl, že „bere žalobu zpět z důvodu uhrazení částky 71.567,66 Kč žalovaným dne 11. 3. 2022“ a že „žalovaný sice neuhradil celou žalovanou částku, ale z důvodu, že se jedná o v poměru s původní žalovanou částkou o nepodstatnou část a příslušenství ke dni zaslání žaloby činí 3.700,31 Kč, je pro žalobce neekonomické pokračovat v soudním sporu“ a vyčíslil náklady řízení.

4. Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 9. 8. 2022, č. j. -52, zastavil řízení (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) a o vrácení soudního poplatku (výrok III.), neboť dle jeho názoru žalobce vzal žalobu v této věci podáním ze dne 8. 8. 2022 zpět.

5. K odvolaní žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 9. 2022, č. j. -64, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Dospěl k závěru, že procesní úkony je třeba vykládat na základě učiněného projevu, nikoliv na základě vůle, přičemž žalobcův úkon je dostatečně určitý, neboť obsahuje vymezení, že se jedná o zpětvzetí žaloby a navrhuje zastavit řízení. Žalobce nemůže namítat, že podání mělo směřovat do jiného spisu vedeného mezi týmiž účastníky.

6. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání s odůvodněním, že se při posouzení jeho procesního úkonu odchýlil od judikatury dovolacího soudu. Odvolacímu soudu vytýká nepřiměřeně přísný a formalistický postup, neboť z podání ze dne 8. 8. 2022 bylo zjevné, že je adresováno do jiného řízení vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. , k němuž se celý obsah zpětvzetí výlučně váže.

7. Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání žalobce (dovolatele) projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Přitom shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ) a je přípustné podle , neboť směřuje proti rozhodnutí, jímž bylo odvolací řízení skončeno a které závisí na vyřešení otázky procesního práva (otázky posouzení obsahu procesního úkonu), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

8. Podle ustanovení každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

9. Podle ustanovení žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

10. Nejvyšší soud konstantně připomíná, že na základě zásady bezformálnosti procesních úkonů je soud posuzuje podle jejich obsahu; pro posouzení procesních úkonů proto není významné, jak je účastník označil nebo že vůbec nebyly označeny, a ani to, jaký obsah jim účastník přisuzuje, soud vždy uváží obsah (smysl) projevu vůle účastníka a uzavře, o jaký úkon se z tohoto hlediska jedná. Posouzení procesního úkonu podle obsahu soudu neumožňuje, aby určitému a srozumitelnému úkonu přikládal jiný než účastníkem sledovaný smysl a aby „domýšlel“ obsah úkonu nebo z obsahu úkonu činil závěry, které z něj ve skutečnosti nevyplývají (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. , ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. , či ze dne 20. 1. 2015, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , či ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. ). V usnesení ze dne 27. 7. 2007, sp. zn. , Nejvyšší soud rovněž vysvětlil, že zásada posuzování procesních úkonů účastníků podle jejich obsahu vyjádřená v ustanovení platí ovšem jen tehdy, jestliže je úkon účastníka určitý a srozumitelný nebo jestliže má – jde-li o podání – všechny potřebné náležitosti; neumožňuje-li úkon jednoznačný závěr o tom, co jím účastník vyjádřil, je třeba nejprve účastníka vyzvat, aby úkon náležitě formuloval (neurčitý nebo nesrozumitelný úkon učiněný při jednání nebo jiném soudním roku nemá žádné právní následky, a proto není možné k němu přihlížet) nebo aby odstranil vady podání (srov. ); teprve poté lze úkon posuzovat podle jeho obsahu.

11. Obsahové náležitosti zpětvzetí žaloby nestanoví; z jeho smyslu ovšem plyne, že jsou jimi ty, z nichž lze bez rozumných pochybností dovodit, že daný úkon vyjadřuje rezignaci na původní záměr, aby o žalobě (respektive její části vymezené ve zpětvzetí) bylo jednáno a věcně rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2002, sp. zn. , jež bylo uveřejněno pod číslem 39/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. ).

12. V poměrech projednávané věci není pochyb o tom, že podání žalobce ze dne 8. 8. 2022 je zpětvzetím žaloby ve smyslu Z obsahu tohoto podání je však zjevné, že se nejedná o zpětvzetí v této věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. , ale o zpětvzetí vedené u téhož soudu ve věci , což lze dovodit z označení vydaného elektronického platebního rozkazu, z označení předmětu řízení i z odůvodnění zpětvzetí. Žalobce tak v podání zaměnil (nesprávně uvedl) pouze spisovou značku věci, na což soud prvního stupně nereagoval a odvolací soud jeho pochybení nenapravil, třebaže na něj odvolatel upozorňoval.

13. Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle a jeho obsahové konkretizace ( ) správné. Protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné ve věci rozhodnout, dovolací soud podle změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení nezastavuje. Bude nyní na soudu prvního stupně o žalobě (návrhu) žalobce jednat.

14. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. 9. 2023

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu