Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2123/2023

-767

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci posuzovaného E. W., omezeného ve svéprávnosti, zastoupeného hmotněprávním opatrovníkem Statutárním městem Ústí nad Labem, se sídlem magistrátu v Ústí nad Labem, Velká Hradební č. 2336/8, a procesní opatrovnicí JUDr. Drahomírou Glaserovou, advokátkou se sídlem v Milevsku, Božetice č.153, za účasti navrhovatelky M. V., a Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, se sídlem v Českých Budějovicích, Goethova č. 1949/2, o navrácení svéprávnosti, o prodloužení omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání posuzovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. prosince 2022 č.j. -524, takto:

I. Dovolání posuzovaného seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání posuzovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15.12.2022, č. j. -524, v níž bylo rozhodnuto jednak o zamítnutí návrhu posuzovaného na navrácení svéprávnosti, jednak o prodloužení omezení svéprávnosti posuzovaného na dobu tří let a o jmenování hmotněprávního (stálého) opatrovníka, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

K otázce týkající se rozhodování soudu o tom, zda a do jaké míry přikročí k omezení svéprávnosti posuzovaného, se dovolací soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyjádřil. Vycházeje z ustanovení § 55 odst. 1 a 2 o.z. zaujal stanovisko, že při soudním rozhodování o omezení svéprávnosti člověka je prvořadým úkolem soudu posoudit, jaký rozsah omezení svéprávnosti je v zájmu posuzovaného člověka, a zda by posuzovanému bez omezení jeho svéprávnosti v konkrétních životních situacích hrozila závažná újma, anebo zda postačí v jeho zájmu přikročit k mírnějším a (ve vztahu k jeho osobě tedy) méně omezujícím opatřením. Zájem posuzovaného člověka i hrozbu závažné újmy soud vždy musí zkoumat podle okolností konkrétního případu a vždy musí zvažovat, zda míra nebezpečí vyváží tak zásadní zásah do práv člověka, jakým je omezení svéprávnosti, přičemž jako krajní mez (k níž ne vždy je ovšem z hlediska principu proporcionality možné dospět) je třeba respektovat mez stanovenou d (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.4.2020 sp.zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5.11.2020 sp.zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2019 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2021 sp.zn. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2020 sp.zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.6.2023 sp.zn. ).

V projednávané věci odvolací soud z výše vyložených zásad důsledně vycházel, jestliže rozhodl o zamítnutí návrhu posuzovaného na navrácení svéprávnosti a svéprávnost posuzovaného omezil na dobu (dalších) tří let pouze tam, kde je to – podle skutkových zjištění vyplývajících z obsahu spisu – nezbytně nutné k ochraně jeho zájmů. Námitky posuzovaného obsažené v dovolání neberou dostatečně v úvahu, že při soudním rozhodování o omezení svéprávnosti člověka není – jak se dovolatel mylně domnívá – samo o sobě rozhodující, že se posuzovaný „nedopustil žádné trestné činnosti, že studuje vysokou školu a sám si obstarává úklid, nákupy a běžné domácí práce“, nýbrž podstatné je, že bylo soudy zjištěno, že za situace, kdy posuzovaný, který trpí trvalou duševní poruchou, „nemá náhled na svoji nemoc, ani se nijak neléčí“, je tu nebezpečí, že v případě neomezené svéprávnosti posuzovaného dojde na jeho straně k závažné újmě, a současně není možné přistoupit k mírnějším a méně omezujícím opatřením, neboť zde není žádná vhodná osoba, která by mohla s posuzovaným uzavřít smlouvu o nápomoci nebo zastupovat posuzovaného jako člen domácnosti či být jeho opatrovníkem.

Protože dovolání posuzovaného není z hledisek ustanovení přípustné, Nejvyšší soud České republiky dovolání posuzovaného – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 8. 2023

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu