Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 449/2023

22 Cdo 449/2023-848

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: a)FÜRST VON LIECHTENSTEIN STIFTUNG, reg. č. FL – 0001,030.270-0, se sídlem v Bergstrasse 5, Vaduz, Lichtenštejnské knížectví a b)H. A., oba zastoupení Dr. iur. Erwinem Hanslikem, advokátem se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 1078/1, proti žalovaným 1) České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO: 69797111, 2) Lesům České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, IČO: 42196451, o vyklizení a určení vlastnického práva k nemovitým věcem a o zaplacení peněžité náhrady, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 25. 10. 2022, č. j. -789, takto:

Odůvodnění:

Podle věty první , (dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud v Kroměříži (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 5. 2022, č. j. -728, zamítl žalobu, aby byl žalovaný 2) povinen vyklidit a předat žalobcům pozemky parc. č. XY v k. ú. XY v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku PK XY v původním k. ú. XY, parc. č. XY v k. ú. XY v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku PK XY v původním k. ú. XY a parc. č. XY v k. ú. XY v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku PK XY v původním k. ú. XY(dále též jen „předmětné pozemky“) a zaplatit jim 10 000 Kč (výrok I). Zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému 2) k zaplacení 10 000 Kč (výrok II). Zamítl žalobu na určení, že je žalobce a) vlastníkem předmětných pozemků (výrok III). Dále rozhodl o nákladech řízení (výroky IV a V).

K odvolání žalobců Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 25. 10. 2022, č. j. -789, rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu výroků I–III potvrdil (výrok I), změnil nákladové výroky IV a V (výrok II) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výroky III–VI).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které spatřují přípustným podle Obsahem podaného dovolání je zejména zpochybnění procesu konfiskace majetku jejich právního předchůdce, lichtenštejnského knížete Františka Josefa II., ke které došlo na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (dále jen „dekret“). Vymezují otázky týkající se dopadu exekuční a jurisdikční imunity Františka Josefa II. na provedenou konfiskaci, nesprávné interpretace stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. , nesprávné interpretace restitučních předpisů, zákonné ochrany faktického užívání nemovitostí, přípustnosti soudního přezkumu správních aktů a nesprávnosti posouzení nároku na peněžitou náhradu. Navrhují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná 1) ve vyjádření k dovolání uvedla, že považuje dovolání žalobců a) a b) za nedůvodné a zcela se ztotožňuje s rozhodnutím odvolacího soudu. Odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu v obdobných věcech a navrhla, aby bylo dovolání odmítnuto.

Žalovaný 2) se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle –3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Žalobci v dovolání vymezili následující námitky: otázka imunity hlavy státu, otázka aplikace a výkladu stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. , otázka porušení práva na přístup k soudu s plnou pravomocí a diskriminace žalobců, otázka, zda pouhé faktické užívání předmětných nemovitostí požívá zákonné ochrany, otázka příslušnosti soudů k přezkumu správních aktů a otázka nesprávného posouzení nároku na peněžitou náhradu.

Dovolání není přípustné, neboť všechny otázky, které dovolatelé v obsáhlém dovolání nastínili, řešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, od níž nemá dovolací soud důvod se jakkoliv odchýlit, a to i ty otázky, které dovolatelé považují za dosud neřešené.

Dovolací soud připomíná, že je-li judikatorně dovolacím soudem vyřešena otázka obecnějšího charakteru, nemá smysl v dovolacím řízení meritorně přezkoumávat dovolatelem formulované otázky dílčí či specifické, jejichž závěr však nemůže nijak zvrátit řešení otázky obecné (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. dostupné stejně jako další citovaná rozhodnutí Ústavního soudu na https://nalus.usoud.cz). V posuzované věci poskytly soudy nižších stupňů dovolatelům rozsáhlý výklad otázky konfiskace majetku podle dekretu. Tento výklad přitom nijak nevybočuje z již ustálených závěrů, na nichž se sjednotila judikatura Nejvyššího i Ústavního soudu.

V plném rozsahu lze proto odkázat na rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu, která již byla vydána ve sporech žalobců ve skutkově zcela obdobných věcech a jejichž odůvodnění, v nichž se soudy se všemi předloženými otázkami vypořádaly, jsou žalobcům dobře známa: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. (proti kterému byla ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. ), a především pak usnesení ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. (proti kterému byla ústavní stížnost zamítnuta nálezem Ústavního soudu ze dne 6. 4. 2023, sp. zn. ), ze dne 14. 3. 2023, sp. zn. , ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. , ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. , ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. , ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. (všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz).

Ve vztahu k náhradě ve výši 10 000 Kč je pak v tomto případě dovolání objektivně nepřípustné podle , neboť nedosahuje majetkového cenzu ve výši 50 000 Kč.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobců přípustným, podle je odmítl.

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobci povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná 1) domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 30. 8. 2023

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu