Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Nd 472/2023

24 Nd 472/2023-20

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická č. 2020/4, IČO 41197518, Regionální pobočky Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí č. 35/C, proti povinné J. S., narozené dne XY, naposledy bytem v XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 34 318 Kč, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Odůvodnění:

Soudní exekutor Mgr. Martin Svoboda, Exekutorský úřad se sídlem v Teplicích, Husitská č. 692/3, podal u Okresního soudu v Chomutově žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení peněžitého plnění ve výši 34 318 Kč podle vykonatelného platebního výměru Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 4. 10. 2022, č. j. 2840078109, jímž bylo povinné uloženo zaplatit penále 34 318 Kč z prodlení s platbami pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Z obsahu spisu vyplývá, že oprávněná šetřením v centrálním registru pojištěnců – údaje z ISZR zjistila, že povinná má ukončený trvalý pobyt na území ČR, že byl nalezen i manžel V. S., který však také nemá trvalý pobyt na území ČR, že byl dále nalezen syn J. D., s trvalým pobytem v XY, že šetřením v registru ARES a v registru živnostenských oprávnění povinná nebyla nalezena a že ani dotazem na Úřadě práce v XY nebyla zjištěna její jiná adresa.

Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 29. 6. 2023, č. j. -16, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti (výrok II.). Uvedl, že z provedené lustrace v evidenci AISEO vyplývá, že povinná má ukončený trvalý pobyt v České republice na adrese XY, že jiný trvalý pobyt evidován není a že z činnosti soudu není o povinné ničeho známo. Z vlastní iniciativy pak exekuční soud ve fázi před vydáním pověření k provedení exekuce není oprávněn po majetku povinné pátrat. Dospěl proto k závěru, že místní příslušnost nelze za dané situace určit. Vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Nejvyššímu soudu, aby určil soud, který věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení , které se použije i pro exekuční řízení (srov. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinná nemá místo trvalého pobytu na území České republiky. Skutečnost, zda má povinná nějaký exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).

Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. ). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Chomutově ( ) podle ustanovení , vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 8. 2023

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu