Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1763/2023

20 Cdo 1763/2023-126

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné DCCS, s. r. o., se sídlem v Bratislavě, Námestie Slobody 11, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 35757086, jednající v České republice prostřednictvím DCCS, s. r. o., odštěpný závod, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, identifikační číslo osoby 24768669, zastoupené Mgr. Petrou Pahoreckou, advokátkou se sídlem v Brně, Sochorova 3226/40, proti povinnému J. D., narozenému XY, bytem v XY, pro doručování na adrese Věznice Ostrov, Vykmanov 22, zastoupenému Mgr. Bc. Martinem Kůsem, advokátem se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, pro 81 473,41 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. prosince 2022, č. j. -78, takto: Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. prosince 2022, č. j. -78, a usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 21. října 2022, č. j. -65, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Domažlicích k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

2/ Odvolací soud vyšel ze zjištění, že exekuce je od března 2022 vedena pověřeným soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutorský úřad Přerov (dále „exekutor“) podle vykonatelného rozsudku okresního soudu ze dne 3. 11. 2021, č. j. -200 (dále „exekuční titul“), jímž byla povinnému uložena povinnost zaplatit žalobkyni - oprávněné (dříve pod názvem Diners Club CS, s. r. o., od 21. 6. 2023 pod názvem DCCS, s. r. o.) částku 81 473,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 14. 11. 2017 do zaplacení v měsíčních splátkách po 100 Kč se splatností vždy k poslednímu dni v měsíci po dobu výkonu trestu (odnětí svobody) povinného a po 200 Kč se splatností k poslednímu dni v měsíci po ukončení výkonu trestu pod ztrátou výhody splátek, jakož i povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 16 625 Kč v měsíčních splátkách po 200 Kč k rukám zástupce žalobkyně (oprávněné) splatných „vždy k poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém budou zaplaceny veškeré pohledávky podle předchozí věty“.

3/ V případě ztráty výhody splátek podle exekučního titulu odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně hodnotil, zda k této ztrátě došlo. Při nařízení exekuce vycházel z tvrzení oprávněné obsaženého v exekučním návrhu, následně bylo již na prvním stupni soudem ověřeno, že oprávněná povinného vyzvala k zaplacení celého zbytku dluhu, a to „předexekuční“ upomínkou ze dne 4. 2. 2022 „se sdělením o zesplatnění celé dlužné částky“ a s výzvou k její úhradě „v době do splatnosti další splátky“. Až po uvedeném „zesplatnění“ povinný plnil pouze 900 Kč, přičemž exekučním titulem uložené splátky vůbec (řádně a včas) neplatil, takže není „žádný důvod pro zastavení exekuce z důvodu nesplnění této podmínky“. Součinnost věznice (absence takové součinnosti) není ohledně plnění splátek podstatná.

4/ Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost vymezil s odkazem na ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “), tak, že napadené usnesení (v dovolání je chybně uveden „rozsudek“) závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, k čemuž dovolatel odkázal na stanovisko pléna Ústavního soudu č. 45/16 a na nálezy Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2012, sp. zn. , a ze dne 1. dubna 2019, sp. zn. . Povinný totiž učinil vše, co bylo v jeho silách, aby splácel dluh podle exekučního titulu. K tomu nedošlo „z objektivních příčin, respektive konkrétně z liknavosti pracovníků vězeňské služby“, takže poté, co dovolatel uhradil najednou devět měsíčních splátek, měla být exekuce zastavena. Povinný žádal vězeňskou službu „o zaevidování platebních údajů a o učinění plateb ve prospěch oprávněného“, jako právní laik předpokládal, že o zaevidování pohledávky postačí kontaktovat soud, názor vězeňské služby o nutnosti žádat o provedení každé platby zvlášť považuje za „extenzivní“ (bez opory v ustanoveních „zákona o výkonu trestu), z čehož plyne, že „vyvíjel maximální snahu k tomu, aby došlo k zaplacení splátek“.

5/ Dovolatel současně upozornil na skutečnost, že v nákladovém výroku exekučního titulu „absentuje dovětek o ztrátě výhody splátek“, z čehož dovozuje, že „nebyla splněna formálně - časová složka vykonatelnosti“ uvedeného výroku. V takovém případě měl exekuční soud sám z moci úřední exekuci zastavit (ve shodě se závěry usnesení /nikoli dovoláním označeného rozsudku/ Nejvyššího soudu ze dne 16. srpna 2007, sp. zn. ).

6/ K dovolání se vyjádřila oprávněná tak, že tvrzení ohledně rozporu s dobrými mravy povinný uplatnil až v dovolání, neboť taková argumentace před odvolacím soudem a soudem prvního stupně nebyla vznesena a v dovolacím řízení nové skutečnosti namítat nelze. Námitka spočívající v nevykonatelnosti nákladového výroku v souvislosti s návrhem na zastavení celé exekuce „je zcestná“, neboť nemá vliv na splatnost jistiny a zákonného úroku z prodlení.

7/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) rozhodl o dovolání povinného podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovaným účastníkem exekučního řízení (viz , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání je v otázce vykonatelnosti exekučního titulu přípustné ( ) a současně i opodstatněné.

8/ Z obsahu předloženého spisu primárně plyne, že posuzovaná exekuce byla zahájena za účelem uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 81 473,41 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z částky 81 473,41 Kč od 14. 11. 2017 do zaplacení a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 16 625 Kč(viz pověření exekutora vydané soudem prvního stupně dne 3. 3. 2022, č. j. -12), přičemž v průběhu řízení došlo k zastavení exekuce v rozsahu částky 900 Kč představující „část vymáhaných nákladů nalézacího řízení“ (viz usnesení exekutorem pověřeného exekutorského kandidáta Mgr. Karla Páska ze dne 24. 3. 2022, č. j. 203 Ex 03266/22-18).

9/ Z obsahu exekučního titulu je nepochybné, že plnění pohledávky oprávněné (jistiny) a s ní spjatých úroků z prodlení bylo rozloženo do měsíčních splátek pod ztrátou výhody splátek (výrok I.) a rovněž plnění povinnosti k náhradě nákladů řízení umožnil soud povinnému měsíčně splácet po 200 Kč, s tím rozdílem, že uvedené plnění není sankcionováno ztrátou výhody splátek a že počátek plnění náhrady nákladů řízení je vázán na měsíc následující po zaplacení jistiny a úroků z prodlení (viz výrok III. exekučního titulu).

10/ Jestliže se odvolací soud splatností vymáhané pohledávky s příslušenstvím coby předpokladem vykonatelnosti exekučního titulu zabýval (resp. byl k tomu povinen na základě námitek povinného), zjevně nevzal v úvahu, že splatnost nákladů nalézacího řízení nenastává následkem ztráty splátkové výhody a je odložena na dobu po zaplacení jistiny a úroků z prodlení. Napadené usnesení je tak postiženo nepřezkoumatelností (dotčené splatnosti exekučního titulu se soud vůbec nevěnoval), tudíž je nesprávné, a dovolací soud proto napadené usnesení odvolacího soudu v souladu s ustanovením zrušuje, zároveň ruší i předcházející (odvolacím soudem potvrzené) usnesení soudu prvního stupně, pro něž platí stejný kasační důvod, a věc vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení ( ).

11/ Pro účely dalšího řízení považuje Nejvyšší soud za vhodné poznamenat, že dovolatelem namítaný rozpor vedené exekuce s dobrými mravy či s ústavně zaručenými právy nemůže být opodstatněn organizačně-technickými obtížemi ve vztahu mezi odsouzeným dlužníkem (povinným) a věznicí, ve které výkon trestu odnětí svobody probíhá, případně ve vztahu mezi povinným a vězeňskou službou. Uvedené poměry byly zásadně generovány jakožto důsledek deliktního jednání odsouzeného, a proto nemohou být spravedlivě přičítány k tíži oprávněné, resp. bránit vymáhání její pohledávky, jsou-li k vedení exekuce splněny zákonné podmínky.

12/ Soud prvního stupně (resp. odvolací soud) by se v dalším řízení měl vypořádat s tím, že povinným uhrazených 900 Kč exekutor „přednostně“ započítal na náklady předcházejícího řízení.

13/ Vysloveným právním názorem Nejvyššího soudu je soud prvního stupně (odvolací soud) vázán (viz část věty první za středníkem ve spojení s ).

14/ O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o těchto nákladech bude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 8. 2023

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu