Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 113/2023-139

KSHK 70 INS XY70 ICm XY29 ICdo 113/2023-139

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce AAA INSOLVENCE OK v. o. s., se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 168/18, PSČ 741 01, identifikační číslo osoby 29355940, jako insolvenčního správce dlužnice I. Ch., zastoupeného Mgr. Lucií Dufkovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Wittgensteinova 1217/2b, PSČ 779 00, proti žalovanému Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupenému JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph. D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, PSČ 118 00, o určení vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 70 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice I. Ch., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2023, č. j. 70 ICm XY, 104 VSPH XY ( XY), takto:

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Žalobou podanou 10. března 2022 se žalobce (AAA INSOLVENCE OK v. o. s., jako insolvenční správce dlužnice I. Ch.) domáhal vůči žalovanému (Bohemia Faktoring, a. s.) určení, že:

[1] dílčí pohledávka č. 1 přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice uKrajského soudu v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) není po právu ve výši 88.468,46 Kč.

[2] dílčí pohledávka č. 2 přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice u insolvenčního soudu není po právu ve výši 4.477 Kč.

2. Rozsudkem ze dne 16. ledna 2023, č. j. 70 ICm XY, insolvenční soud:

[1] Zastavil (pro částečné zpětvzetí žaloby) řízení o žalobě v rozsahu, v němž žalobce požadoval určení neexistence dílčí pohledávky č. 1 co do částky 67.168,46 Kč (bod I. výroku) a určení neexistence dílčí pohledávky č. 2 co do částky 4.477 Kč (bod II. výroku).

[2] Určil, že dílčí pohledávka č. 1 přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice u insolvenčního soudu není po právu ve výši 21.300 Kč (bod III. výroku).

[3] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 12.342 Kč (bod IV. výroku).

[4] Uložil žalovanému zaplatit státu na soudním poplatku ze žaloby do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 5.000 Kč (bod V. výroku).

3. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení , obchodního zákoníku, z ustanovení a 2 a , (dále jen „obč. zák.“), a z ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – dospěl po provedeném dokazování ohledně vyhovujícího výroku o věci samé k následujícím závěrům:

4. Přihlášená dílčí pohledávka č. 1 je pohledávkou vykonatelnou přiznanou žalovanému vůči dlužnici rozsudkem Okresního soudu v Trutnově (dále jen „okresní soud“) ze dne 26. července 2018, č. j. -19, který nabyl právní moci dne 25. srpna 2018 a částka 21.300 představuje bezdůvodné obohacení z nesplacené jistiny částky, kterou žalovaný (jako podnikatel) poskytl dlužnici (coby spotřebitelce) na základě smlouvy o půjčce ze dne 26. září 2013. Jako vykonatelná podléhá pohledávka pro popěrné a žalobní důvody omezení podle .

5. Rozsudek okresního soudu neobsahuje právní posouzení námitky promlčení, takže se lze zabývat také námitkami, které insolvenční správce (žalobce) vznesl v rámci popěrného úkonu.

6. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán 5. dubna 2018, tedy po uplynutí objektivní promlčecí doby (podle § 107 odst. 2 obč. zák.) a námitka promlčení vznesená žalobcem je proto důvodná.

7. K odvolání žalovaného (proti bodům III. až V. výroku rozsudku insolvenčního soudu) Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 27. března 2023, č. j. 70 ICm XY, 104 VSPH XY ( XY):

[1] Změnil rozsudek insolvenčního soudu v bodech III. až V. výroku tak, že žalobu o určení, že dílčí pohledávka č. 1 přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice u insolvenčního soudu není po právu ve výši 21.300 Kč, zamítl (první výrok).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

8. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení a – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům:

9. Uplatnění (vznesení) námitky promlčení pohledávky není uplatněním skutkové námitky nýbrž námitky právní (jde o výkon práva). Ve smyslu tak jde o námitku, jejímž prostřednictvím nelze účinné popřít přihlášenou vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. Potud odvolací soud odkazuje na „rozhodnutí“ (správně rozsudek) Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, „sp. zn.“ (správně sen. zn.) [jde o rozsudek uveřejněný pod číslem rozh. obč. (dále jen „R 3/2014“), který je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu], a na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2016, „sp. zn.“ (správně sen. zn.) , uveřejněný pod číslem 32/2018 Sb. rozh. obč.(dále jen „R 32/2018“).

10. V důvodech R 32/2018 Nejvyšší soud dále rozvedl, že námitka promlčení je jednostranným, výslovným a adresným právním úkonem, jenž způsobí, že promlčené právo nelze uplatnit, avšak věřitelovo právo trvá jako součást obsahu tzv. naturální obligace. Jde o výkon práva; srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. ledna 1997, sp. zn. (jde o nález uveřejněný pod číslem 6/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, dostupný i na webových stránkách Ústavního soudu). Ve smyslu jde o námitku, jejímž prostřednictvím nelze účinně popřít přihlášenou vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. To platí bez zřetele k tomu, že bez vlastního výkonu tohoto práva (bez uplatnění námitky promlčení dlužníkem v řízení, jež předcházelo rozhodnutí příslušného orgánu o pohledávce) nebylo možné zohlednit promlčení pohledávky. Pravidlo, podle kterého důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci, není (z povahy věci nebude) překážkou pro účinné uplatnění námitky, že se promlčel „exekuční titul“, v takovém případě jde o „ právo“, jež mohlo být vykonáno (námitka promlčení vznesena) nejdříve po vzniku „exekučního titulu“.

11. Jinak řečeno, u námitky promlčení proti vykonatelné pohledávce je třeba odlišit, zda jde o námitku promlčení pohledávky před jejím přisouzením věřiteli (jako je tomu v projednávané věci), nebo o námitku promlčení uplatňovaného již přisouzeného práva jakožto okolnosti, která je důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce ve smyslu , (dále též jen „ “).

12. Námitka promlčení vznesená insolvenčním správcem jako důvod popření sporné pohledávky není skutkovou námitkou neuplatněnou dlužníkem v řízení předcházejícím vydání pravomocného rozhodnutí, která by vedla k jinému právnímu posouzení a která by mohla být důvodem pro popření vykonatelné pohledávky ve smyslu . Představuje jiné právní posouzení věci, jež vylučuje.

II. Dovolání a vyjádření k němu

13. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky:

Je námitka promlčení vždy nezpůsobilým důvodem pro popření vykonatelné pohledávky, nebo je způsobilá být účinným popěrným důvodem v kombinaci s dalšími uplatněnými skutečnostmi?

14. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

15. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel poukazuje na to, že vykonatelnou pohledávku popřel „kombinací“

a/ jiných skutečností, které dlužník nenamítal v řízení před okresním soudem (nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka způsobující neplatnost smlouvy o půjčce podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru), a

b/ promlčení nároku v důsledku namítaných nových skutečností.

16. K tomu dovolatel dále odkazuje na závěry formulované v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2023, sen. zn. .

17. Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, případně zamítnout, maje napadené rozhodnutí za souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

III. Přípustnost dovolání

18. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

19. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v posouzení dovoláním předestřené právní otázky souladné s dále označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

20. Judikatura Nejvyššího soudu k výkladu ustanovení ve vazbě na námitku promlčení vznesenou pro pohledávku, pro kterou platí (jako v této věci) ustanovení hmotného práva (včetně ustanovení o promlčení) ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. , , a závěr insolvenčního soudu, že objektivní promlčecí doba začala běžet 26. září 2013), je pak ustálena v těchto závěrech:

[1] I když se dlužník námitkou promlčení dovolává právní skutečnosti, totiž uplynutí promlčecí doby, neuplatňuje samotnou námitkou promlčení takové skutečnosti, které by byl povinen uvést v rámci své povinnosti tvrzení, nýbrž uplatňuje pouze své právo dovolat se promlčení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2003, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 45/2004 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2021, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 58/2021 Sb. rozh. obč.).

[2] Námitka promlčení vznesená žalovaným v průběhu soudního řízení je jednostranný, výslovný a adresný právní úkon, jenž působí, že promlčené právo nelze uplatnit, avšak věřitelovo právo trvá jako součást obsahu tzv. naturální obligace [rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč.,

[3] Uplatnění (vznesení) námitky promlčení pohledávky není uplatněním skutkové námitky nýbrž námitky právní (jde o výkon práva). Ve smyslu ustanovení tak jde o námitku, jejímž prostřednictvím nelze účinně popřít přihlášenou vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. To platí bez zřetele k tomu, že bez vlastního výkonu tohoto práva (bez uplatnění námitky promlčení dlužníkem v řízení, jež předcházelo rozhodnutí příslušného orgánu o pohledávce) nebylo možné promlčení pohledávky zohlednit (R 32/2018 i nález Ústavního soudu sp. zn. ).

[4] Pravidlo, podle kterého „důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci“ ( ) není překážkou pro účinné uplatnění námitky, že se promlčel „exekuční titul“ (R 32/2018).

21. Na tom, že uplatnění (vznesení) námitky promlčení pohledávky není uplatněním skutkové námitky nýbrž námitky právní (jde o výkon práva), ničeho nemění, že insolvenční správce souběžně s touto námitkou uplatnil „skutečnosti“, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání rozsudku okresního soudu (srov. R 3/2014 nebo rozsudekNejvyššího soudu sen. zn. ). Jinak by tomu bylo, jen kdyby samotné uplatnění oněch „skutečností“ dovolovalo insolvenčnímu soudu přijmout závěr o „účinném“ promlčení pohledávky (což ale bez předchozího uplatnění námitky promlčení možné není).

22. Nejvyšší soud tedy uvádí, že závěry obsažené v dovolatelem zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu sen. zn. ničeho nemění na judikaturních závěrech k námitce promlčení shrnutých výše (v žádném směru je nerelativizují) a že otázka položená dovolatelem je jen jinou formulací otázky, kterou Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zodpověděl (včetně judikatury označené výše). Důvod ke změně judikatury nemá Nejvyšší soud ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

23. Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolateli, jehož dovolání bylo odmítnuto, právo na jejich náhradu nevzniklo ( , a ) a žalovaný právo na náhradu těchto nákladů nemá vzhledem k ustanovení .

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. července 2023

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu