Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1676/2023

24 Cdo 1676/2023-115

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně Nocarová Partners Advokáti s.r.o., se sídlem v Praze 1, V Jirchářích č. 148/4, IČO 4797469, zastoupené Ing. Mgr. Jiří Musilem, advokátem se sídlem v Praze 9, Zakšínská č. 615/17, proti žalovaným 1) M. O., narozené dne XY, bytem v XY, a 2) P. O., narozenému dne XY, bytem v XY, oběma zastoupeným JUDr. Alenou Brychtovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Veverkova č. 1343/1, o zaplacení 132 723,23 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. ledna 2023, č. j. -88, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 1. 2023, č. j. -88, podle ustanovení odmítl, neboť dovolatelka v dovolání uplatňuje jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení věta první , tedy že dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka nebere náležitě v úvahu, že skutková zjištění odvolacího soudu přezkumu dovolacím soudem nepodléhají, stejně jako dovolacímu soudu nepřísluší přezkoumávat postup soudu při provádění dokazování a hodnocení provedených důkazů.

Z obsahu dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je zřejmé, že dovolatelka svými námitkami brojí proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění odvolacího soudu (především pak soudu prvního stupně) ohledně existence a obsahu ujednání mezi účastníky (žalobkyní na straně jedné a žalovanými na straně druhé) o odměně a náhradě hotových výdajů za poskytování právních služeb, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem i soudem prvního stupně rozhodující, a k tomu předkládá vlastní skutkové závěry a z nich dovozuje vlastní právní názor na věc (staví-li svoji argumentaci o dohodě o odměně za poskytování právních služeb na skutečnosti, že žalovaná znala obsah smlouvy o odměně mezi žalobkyní a synem žalovaných), zejména však vznáší výhrady proti procesu dokazování a hodnocení důkazů odvolacím soudem (především však soudem prvního stupně) [namítá-li, že se soud prvního stupně „nevypořádal s navrhovanými důkazy“ předloženými k podložení tvrzení a splnění povinnosti doložit to, co tvrdí, a odvolací soud toto procesní pochybení soudu prvního stupně shledal za nezávadné a dostatečně odůvodněné] opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení (srov. ustanovení věta první a věta první ), které však nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2021, sp. zn. ).

Na místě je třeba dodat, že dovolatelka v posuzovaném případě navzdory svým námitkám věděla, jak a proč soud prvního stupně rozhodl, neboť jednak z obsahu spisu vyplývá (při porovnání dovolatelkou v průběhu řízení navržených důkazů, důkazů provedených při jednání před soudem prvního stupně dne 18. 5. 2022 a 29. 6. 2022 a v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně uvedených důkazů), jednak (a to především) soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku vyložil, jaké dokazování bylo provedeno, jaké konkrétní skutečnosti byly z jednotlivých důkazů zjištěny, že také dovodil, že „z dalších provedených důkazů soud žádná zjištění nečerpal, protože byly pro rozhodnutí ve věci nevýznamné“, a že „listiny, kterých se žalobkyně dovolávala, vyjma plných mocí a SMS a e-mailové komunikace, se týkaly výhradně smlouvy o poskytování právních služeb žalobkyně a L. O.“, z čehož vyplývá, že se soud vypořádal též s dalšími dovolatelkou navrženými důkazy, které zřejmě dovolatelka označuje za tzv. opomenuté důkazy v řízení, a po provedeném dokazování soud prvního stupně dospěl k závěru, že i přes poučení podle žalobkyně „neoznačila takové důkazy, které by dovolovaly přijmout bezpečný a spolehlivý závěr o dohodě o smluvní ceně“, přičemž „vědomí žalovaných, jaká byla cena služeb žalobkyně pro jejich syna, by nebylo ani přijetím nabídky, kdyby byla učiněna“, a z jakých důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil [uzavřel-li, že „hodnocení důkazů podle ze strany soudu prvního stupně se nedostalo do rozporu s posléze předestřenými pravidly či pravidly logického myšlení“, a že „s důrazem na existenci důkazního břemene na straně žalobkyně přehledně a dostatečně argumentoval, že žalobkyni se nepodařilo prokázat existenci smlouvy mezi účastníky o odměně žalobkyně za poskytování právních služeb“].

Nadto vytýká-li dovolatelka soudům, že řízení je z jí výše uváděných důvodů stiženo tzv. zmatečnostními vadami, pro které považuje rozsudek odvolacího soudu za nepřezkoumatelný, přehlíží, že se jedná o námitky vad řízení, které nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání, neboť dovolací soud k vadám řízení přihlíží podle pouze tehdy, je-li dovolání přípustné; o takový případ se však v projednávané věci nejedná.

Dovolací námitky, jimiž žalobkyně uplatnila jiný dovolací důvod než ten, který je uveden v ustanovení věty první , a z nichž nevyplývá žádná právní otázka, jež by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení , tak nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 7. 2023

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu