Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1953/2023

22 Cdo 1953/2023-177

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně NEWLAKITA, s. r. o., se sídlem v Ostravě, Tyršova 885/24, IČO: 27845567, zastoupené Mgr. Petrem Slepičkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, proti žalovanému M. U., narozenému XY, bytem v XY, o vypořádání stavby na cizím pozemku, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2023, č. j. -154, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Podle věty první , (dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud Praha-východ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 11. 2022, č. j. -104, zamítl žalobu, aby byl pozemek parc. č. st. XY v k. ú. XY přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně, které bude uložena povinnost uhradit žalovanému jako náhradu částku, která bude jako cena obvyklá stanovena znaleckým posudkem (výrok I). Dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 9. 3. 2023, č. j. -154, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Byla přesvědčena, že odvolací soud vyhodnotil žalobní návrh v odlišném rozsahu, než jak byl předložen, pochybil v hodnocení skutkových okolností a dostatečně, tj. v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, se nevypořádal s navrženými a provedenými důkazy, a naopak bez dalšího přijal tvrzení žalovaného. Jako největší pochybení spatřovala, že odvolací soud nehodnotil, bagatelizoval a opomenul tvrzení a důkazní návrhy učiněné v žalobním návrhu a v průběhu řízení. Napadené rozhodnutí je proto nesprávné a nepřezkoumatelné. Tím je podle žalobkyně dána přípustnost dovolání podle Odvolací soud měl postupovat v rozporu s , , , , a a d. Dále měla žalobkyně za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Dále žalobkyně uvedla, že se neztotožňuje se závěrem soudů, že je nastalý stav možné řešit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Postupovat by se mělo analogicky podle , . Navrhla, aby byl rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (toto i další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť by tím narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.

Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejde o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

V projednávané věci žalobkyně v rozporu s právní úpravou, jakož i judikaturou dovolacího soudu, v dovolání nevymezila řádně předpoklady přípustnosti dovolání.

Její dovolání obsahuje ve vztahu k námitce o dostatečném nevypořádání se s důkazy toliko dovětek, že tak nebylo učiněno v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Takové vymezení však není s ohledem na rozhodovací praxi dovolacího soudu dostatečné, neboť v dovolání nebylo uvedeno žádné konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu, od kterého by se měl odvolací soud při řešení této otázky odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp zn. ).

Dále žalobkyně v dovolání odkazovala na Pouhý odkaz bez uvedení konkrétního předpokladu přípustnosti a vymezení právní otázky, které by se měl daný předpoklad týkat, je však, jak již bylo uvedeno ve výše citované judikatuře, zcela nedostatečný.

Ve vztahu ke konstatování, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“, pak není vůbec jasné, o jakou konkrétní právní otázku by mělo jít. Ani takové vymezení proto nemůže být dostatečné.

Dále již dovolání neobsahuje ani náznak vymezení přípustnosti.

Lze uzavřít, že dovolání žalobkyně obsahuje pro nevymezení přípustnosti vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a dovolací soud se jím proto po věcné stránce nemohl zabývat.

Jelikož dovolání žalobkyně trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení, Nejvyšší soud je podle odmítl.

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 7. 2023

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu