Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 58/2022-179

-179

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věcižalobce R MALEC s. r. o., se sídlem ve Velkém Meziříčí, Karlov 153, PSČ 594 01, identifikační číslo osoby 25596314, zastoupeného JUDr. Robertem Mrázikem, advokátem, se sídlem v Třebíči, Karlovo nám. 32/26, PSČ 674 01, proti žalovanému Česká insolvenční v. o. s.,se sídlem v Hradci Králové, Orlické nábřeží 376/17, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 28810341, jako insolvenčnímu správci dlužníka IMOS group s. r. o., zastoupenému JUDr. Jiřím Jarošem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 449/11, PSČ 140 00, za účasti C., se sídlem XY, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, zastoupeného JUDr. Adamem Batunou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, o určení pravosti a výše pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníkaIMOS group s. r. o., se sídlem v Praze 1, Na Kampě 513/10, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27756971, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2021, č. j. 198 ICm 245/2018, -131 (), takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1.

Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 6. září 2021, č. j. -118, připustil vstup společnosti C. (dále též jen „společnost C“) do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce (R MALEC s. r. o.).

2. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. listopadu 2021, č. j. 198 ICm 245/2018, -131 (), potvrdil k odvolání žalovaného (České insolvenční v. o. s., jako insolvenčního správce dlužníka IMOS group s. r. o.) usnesení insolvenčního soudu.

3. Odvolací soud – cituje ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení (), a ustanovení , (dále též jen „“), a odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu – vyšel při svém rozhodnutí (v návaznosti na obsah spisu) z následujících skutečností:

4. Podáním datovaným dne 12. února 2021 (č. l. 60) společnost C navrhla svůj vstup do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce. Návrh odůvodnila tím, že dne 24. března 2017 uzavřela (coby postupitel) se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky za dlužníkem ve výši 7 849 164 Kč (dále jen „smlouva o postoupení pohledávky“); tuto pohledávku žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka a o určení její pravosti a výše se vede tento incidenční spor (dále jen „sporná pohledávka“).

5. Společnost C (jako žalobce) a žalobce (jako žalovaný) vedou spor o zaplacení úplaty ve výši 7 064 247 Kč za postoupení sporné pohledávky u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (dále jen „okresní soud“). Okresní soud usnesením ze 28. ledna 2021, č. j. -89, přerušil řízení do skončení tohoto incidenčního sporu.

6. Žalobce proti vstupu vedlejšího účastníka „ničeho nenamítal“; žalovaný vznesl námitky podáním ze dne 26. května 2021 (č. l. 68).

7. Na uvedeném podkladě se odvolací soud ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že společnost C má právní zájem na výsledku projednávaného incidenčního sporu o určení pravosti a výše sporné pohledávky. Výsledek bude mít „rozhodující význam“ pro řízení o zaplacení úplaty za postoupení sporné pohledávky vedené u okresního soudu, „když úspěch žalobce bude mít vliv na míru uspokojení jeho zjištěné pohledávky“.

8. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud změnil usnesení odvolacího soudu v tom duchu, že „zamítne vstup“ společnosti C do řízení, popřípadě aby Nejvyšší soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

9. Dovolatel pokládá otázku, zda lze spatřovat právní zájem společnosti C na výsledku tohoto incidenčního sporu v tom, že je vedeno řízení o zaplacení úplaty za postoupení sporné pohledávky. S odkazy na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu má za to, že nejde „o relevantní právní zájem“; žádá, aby věc byla posouzena i z širšího hlediska „přirozenoprávního, respektive hodnotového“, když postup společnosti C má v tomto ohledu za „zcela účelové jednání“.

10. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje, že společnost C není motivována snahou pomoci žalobci v incidenčním sporu, ale chce si vyjasnit vlastní postavení pro účely řízení vedeného u okresního soudu. V přihlášce pohledávky totiž žalobce uvedl, že měl být při uzavření smlouvy o postoupení pohledávky společností C „vědomě uveden v omyl“ o tom, že dlužník svůj dluh dne 22. března 2017 písemně uznal; žalobce od smlouvy o postoupení pohledávky z uvedeného důvodu odstoupil. Vstup společnosti C do řízení je tak „nemístný“ a „nelogický“ bez ohledu na to, že žalobce proti němu nemá námitek. Výsledek incidenčního sporu nemá přímý vliv na zájmy společnosti C i s ohledem na ustanovení , , podle něhož neexistence postupované pohledávky nemá za následek neplatnost dohody o jejím úplatném postoupení. Podle dovolatele může vstup společnosti C do řízení rovněž zmařit případný svědecký výslech jejího jednatele.

11. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

12. Nejvyšší soud odmítl dovolání jako nepřípustné podle a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

13. Judikatura Nejvyššího soudu je ohledně vedlejšího účastenství v incidenčních sporech (ohledně výkladu a ) ustálena v následujících závěrech:

[1] Vedlejší účastník stojí ve sporu vedle některé z hlavních procesních stran (žalobce nebo žalovaného) a v řízení zásadně vystupuje sám za sebe (není tedy z titulu vedlejšího účastenství osobou oprávněnou činit procesní úkony jménem hlavního účastníka).

[2] Určuje-li ustanovení věty první , že vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník, rozumí se oněmi „stejnými právy a povinnostmi“ výlučně práva a povinnosti procesní povahy; vedlejší účastník proto může být například zavázán k náhradě nákladů řízení nebo mu může být náhrada nákladů řízení přiznána, je však vyloučeno, aby mu rozhodnutím ve věci samé bylo přisouzeno právo nebo byla uložena povinnost, jež tvoří předmět sporu ve věci samé.

[3] Vedlejší́ účastenství v řízení nelze založit proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován. Jestliže to podle obsahu spisu byl právě podporovaný účastník, který nesouhlasil s tím, aby další subjekt vystupoval jako vedlejší účastník řízení na jeho straně, pak tím, že tento nesouhlas v řízení uplatnil, vedlejší účastenství ukončil [postup podle § 93 odst. 2 věty druhé o. s. ř. je namístě, jde-li o návrh (nesouhlas) někoho jiného než toho účastníka, kterého má vedlejší účastník v řízení podporovat].

[4] Shora popsané závěry se prosadí i ve sporech vyvolaných insolvenčním řízením (incidenčních sporech) [srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 89/2013 (dále jen „R 89/2013“), včetně tam citované judikatury].

[5] Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč. a tam citovanou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu).

14. Ke shora uvedeným závěrům dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2016, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., a usnesení ze dne 21. března 2019, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.

15. Otázku položenou dovolatelem Nejvyšší soud vyřešil v usnesení ze dne 26. října 2021, sen. zn. , v návaznosti na shora uvedená obecná východiska tak, že postupitel má zásadně jako vedlejší účastník na straně postupníka právní zájem na výsledku incidenčního sporu o určení pravosti a výše postoupené pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka. Vyhoví-li totiž insolvenční soud žalobě o určení pravosti (postoupené) pohledávky, projeví se výsledek sporu v poměrech postupitele (vedlejšího účastníka) v tom, že postupník (žalobce) dosáhne (částečného) uspokojení pohledávky v rámci insolvenčního řízení dlužníka, čímž (částečně) zanikne (potencionální) povinnost postupitele zaplatit postupníku neuhrazenou část pohledávky z titulu odpovědnosti za dobytnost postoupené pohledávky (až) do výše přijaté úplaty podle ,

16. Námitky dovolatele tak nemohou zpochybnit závěr, že výsledek incidenčního sporu má právní význam pro žalobce i společnost C, neboť bude mít vliv na vypořádání jejich vzájemných závazků vzniklých v souvislosti s uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.

17. Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka, podle níž by vstupem společnosti C byl zmařen výslech jejího jednatele jako svědka, poněvadž Nejvyšší soud výslovně přijal opačný závěr v usnesení ze dne 28. srpna 2014, sp. zn. . Napadené usnesení odvolacího soudu neodporuje ani rozhodovací praxi Ústavního soudu, na niž dovolatel poukazuje.

18. Dovolatel odkazoval též na svá předchozí podání a argumentaci tam uvedenou; přihlížet k obsahu těchto podání Nejvyššímu soudu zapovídá

19. Jelikož napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 7. 2023

Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu