Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1912/2023

33 Cdo 1912/2023-201

USNESENÍ

Stodůlky reality s.r.o.

1) N. Č.,

bytem XY, a

2) E. Č.,

bytem

XY, zastoupeným Mgr. et Mgr. Petrem Krpcem, advokátem se sídlem Praha, Karlovo náměstí 288/17, o zaplacení 166 980 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2023, č. j. -184, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud Praha-východ (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. 8. 2020, č. j. -61, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni 166 980 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně od 25. 9. 2019 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 22. 2. 2023, č. j. -184, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, jeho nákladový výrok potvrdil ve znění, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 65 304,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu žalovaní (dovolatelé) podali dovolání, jehož přípustnost opírají o , , ve znění pozdějších předpisů („ “), a tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a současně se jedná o vyřešení otázky hmotného práva dosud neřešené. Důvodem dovolání je nesprávné právní posouzení věci.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Dovolání trpí vadami, pro které muselo být odmítnuto; dovolatelé řádně nevymezili, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle věty první dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Požadavek, aby dovolatelé v dovolání uvedli, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), jsou dovolatelé povinni v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považují za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Tomuto požadavku dovolatelé nedostáli (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. ).

K tomu viz nález pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , v jehož právní větě se uvádí: „1. Neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti ( ), není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením d. 2. Nevymezí-li dovolatel, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva nepřípustná podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů“. Srov. též další judikaturu tam uvedenou; z četné judikatury Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti nestačí, aby dovolatel uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu; je – v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení – třeba konkrétně vymezit rovněž důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. ). Nevymezení tvrzené přípustnosti má za následek odmítnutí dovolání.

Skutkové námitky nejsou od 1. 1. 2013 v dovolacím řízení přípustné. „Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem“ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. ).

Žalovaní své povinnosti řádně (v intencích výše uvedených postulátů) vymezit přípustnost dovolání nedostáli, prosazují-li s poukazem na že „napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a současně se jedná o vyřešení otázky hmotného práva, která dosud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena“. Dovolání žalovaných nesplňuje zákonné požadavky již z toho důvodu, že v rozporu s nevymezují žádnou právní otázku (ať už hmotného nebo procesního práva), která nebyla dosud dovolacím soudem řešena, ač přípustnost dovolání opírají o tento zákonný důvod, a u dalšího zákonného důvodu navíc neuvedli, od kterých rozhodnutí se měl odvolací soud odchýlit a v čem; pouze parafrázují část Taková otázka se nepodává ani z obsahu dovolání.

Vymezení dovolacího důvodu pak spočívá pouze na tvrzení, že k platnému prodloužení zprostředkovatelského vztahu nedošlo; v podaném dovolání žalovaní stroze konstatují, že se odvolací soud odchýlil od judikatury dovolacího soudu a od závěrů uvedených v předchozím kasačním rozhodnutí, a že soudy nesprávně posoudily obsah, určitost a změny zprostředkovatelské smlouvy. Celé dovolání je tvořeno shrnutím, co žalovaní v řízení tvrdili a polemikou se skutkovými závěry odvolacího soudu, resp. soudu prvního stupně. Není nijak obsahově vymezen tvrzený důvod přípustnosti dovolání, tedy vymezení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.

Dovolací soud má – oproti mínění dovolatelů – za to, že odvolací soud rozhodl zcela v souladu se závěry uvedenými v předchozím kasačním rozhodnutí v této věci.

Protože dovolání trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 7. 2023

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu