Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3564/2022

26 Cdo 3564/2022-313

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobce P. P., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Michalem Kalenským, advokátem se sídlem v Praze 2, Uruguayská 380/17, 120 00 Praha 2, proti žalované M. S.,se sídlem XY, IČO XY, zastoupené JUDr. Václavem Brettingerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 36/31, o 814 217,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022, č. j. -238, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 15. 6. 2022, č. j. -238, v části, v níž změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (soud prvního stupně) ze dne 14. 1. 2022, č. j. -196, tak, že žalované uložil zaplatit žalobci:

a) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení,

b) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení,

c) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení,

d) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení,

e) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení.

Dovolání žalované není podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) přípustné.

Předně je třeba uvést, že zpochybňuje-li dovolatelka právní posouzení věci učiněné odvolacím soudem rovněž prostřednictvím skutkových námitek (zejména ve vztahu ke zjištění, zda a kdy skončila rekonstrukce salonku), nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování a nabízí vlastní (odlišnou) verzi skutkového stavu rozhodného pro právní posouzení věci, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v Jen pro úplnost lze dodat, že skutková zjištění odpovídají obsahu spisu a nevykazují jakýkoliv nesoulad.

Námitkami, jimiž odvolacímu soudu vytýká, že zamítl navržené důkazy, nevypořádal se s jejími námitkami, porušil zásadu rovnosti účastníků a nesprávně ji poučil o nepřípustnosti dovolání, opět uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ; k vadám řízení může totiž dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( –238a ). Namítanými vadami ostatně řízení netrpí – soud není povinen provést všechny důkazy navrhované účastníkem řízení, provedení navrhovaných důkazů záleží na jeho hodnocení, které důkazy je nezbytné provést, a zda a nakolik je potřebné dosavadní stav dokazování doplnit; vždy se však při odůvodnění rozhodnutí musí vypořádat s tím, proč některé navržené důkazy neprovedl (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2021, sp. zn. ). Odvolací soud (soud prvního stupně) provedl (ohledně této části nároku uplatněného žalobou) všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a svůj postup řádně odůvodnil; nedošlo proto k porušení zásady rovnosti. Nesprávné poučení o přípustnosti má za následek pouze prodloužení lhůty k podání dovolání (viz ); ostatně vzhledem k tomu, že žalovaná dovolání podala včas, nemohla jí vzniknout nesprávným poučením žádná újma.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu dovolatelka zpochybnila správnost výkladu právního jednání (obsah ujednání ve smlouvě o nájmu týkajícího se rekonstrukce salonku, jeho užívání a placení nájemného) učiněného odvolacím soudem. Pro tuto otázku však dovolání není přípustné, neboť ji odvolací soud posoudil v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.

Současná právní úprava (účinná od 1. 1. 2014) klade důraz na skutečnou vůli jednajících osob. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním), a je nutné ji upřednostnit i před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. , rozsudek téhož soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Za souladný s touto ustálenou soudní praxí lze považovat výklad ujednání účastníků v nájemní smlouvě učiněný odvolacím soudem, který dospěl k závěru, že hrazení zvýšeného nájemného bylo vázáno jednak na provedení (ukončení rekonstrukce) salonku a jednak na uplynutí doby jednoho roku (po tu dobu mohla žalovaná užívat tento prostor bezplatně, což mělo kompenzovat její náklady vynaložené na rekonstrukci); nikoliv však na odsouhlasení zahájení provozu salonku oběma účastníky formou písemného dodatku. Z ujednání stran (ani z jejich předcházejícího či následného jednání) nevyplývalo, že by bez uzavření písemného dodatku mohla po uplynutí jednoho roku po skončení rekonstrukce salonku užívat tento prostor i nadále bez navýšení nájemného. Za „pravidelnou hostinskou činnost“ (k níž měl být salonek užíván po rekonstrukci) bezpochyby nelze (již z běžné povahy salonků) chápat jen každodenní užívání salonku návštěvníky restaurace.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované odmítl podle

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 7. 2023

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu