Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 194/2023

26 Cdo 194/2023-203

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně PIROS Czech s. r. o., se sídlem v Liberci, Mařanova 310, IČO 28752074, zastoupené Mgr. Martinem Chocholouškem, advokátem se sídlem v Praze, Podnádražní 910/10, proti žalovanému M. N., se sídlem XY, IČO XY, zastoupenému Mgr. Petrem Špetlákem, advokátem se sídlem v Borovanech, Okružní 350, o zaplacení 280.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 2. 9. 2022, č. j. -180, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Liberci (soud prvního stupně) – poté, co jeho předchozí zamítavý rozsudek ze dne 27. 3. 2019, č. j. -93, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (odvolací soud) ze dne 10. 9. 2020, č. j. -108 – rozsudkem ze dne 9. 8. 2021, č. j. -143, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 280.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 12. 10. 2016 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč a náhradu nákladu řízení ve výši 139.040 Kč.

Odvolací soud rozsudkem ze dne 2. 9. 2022, č. j. -180, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů.

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “).

Dovolatelka zpochybňuje správnost právního posouzení učiněného odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek; nesouhlasí s jeho skutkovými zjištěními a hodnocením provedeného dokazování a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze úspěšně napadnout (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ). Ostatně skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, nevykazují jakýkoliv významný nesoulad s provedenými důkazy a odpovídají obsahu spisu. Odvolací soud své závěry pečlivě odůvodnil, jeho závěry odpovídají provedeným důkazům a zjištěnému skutkovému stavu.

Odkaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 6/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, není případný. V projednávané věci se totiž nejednalo o situaci, kdy by žalobkyně výslovně a jednoznačně projevila určitou vůli a odvolací soud nepřípustně dovodil, že konkludentně vyjádřila vůli jinou. Samotná skutečnost, že žalobkyně při jednání o uzavření smlouvy o zprostředkování požadovala, aby ujednání o databázi bylo ze smlouvy vypuštěno, a nebylo tak obsaženo v konečné verzi uzavřené písemné smlouvy o zprostředkování ze dne 9. 9. 2015, nevylučuje, že se na tomto ujednání účastníci dohodli ústně (vedle písemné smlouvy). Tomu koneckonců odpovídá i zjištění odvolacího soudu, že část platby za databázi (částku 100.000 Kč) uhradila žalobkyně žalovanému ještě před podpisem smlouvy o zprostředkování (v níž již ujednání o databázi chybělo).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 7. 2023

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu