Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1964/2023

25 Cdo 1964/2023-214

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce: K. P., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Petrem Fialou, advokátem se sídlem Xaveriova 2735/13, Praha 5, proti žalovaným: 1. K. V., narozená XY, 2. H. V., narozená XY, obě bytem XY, obě zastoupené Mgr. Terezou Maříkovou, advokátkou se sídlem Nohova 1539/12, Plzeň, o omluvu a náhradu nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 2. 2023, č. j. -185, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud odmítl podle věty první dovolání žalobce proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Plzni, neboť neobsahuje zákonem požadované údaje, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku vad spočívajících v absenci této zákonné náležitosti není možno posoudit přípustnost dovolání.

Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení , je dovolatel povinen vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace celého nebo jen části textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ). Dovolatel tuto náležitost dovolání zcela opomenul. Pouze uvedl, že „soudy prvního i druhého stupně se v rozhodování odchýlily od ustálené rozhodovací praxe a právní otázka, na jejímž posouzení celý spor stojí, by měla být dovolacím soudem řešena odlišně, nežli tak učinily soudy stupňů nižších“. Řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání tak absentuje.

Splnění této náležitosti dovolání pak nelze dovodit ani jinak z obsahu podání. Dovolatel sice poukazuje na rozpor napadeného rozhodnutí s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, neoznačuje však žádné takové rozhodnutí ani nevymezuje právní otázku, ohledně níž by měl takový rozpor nastat. Při vylíčení předpokladu přípustnosti totiž musí dovolatel uvést (alespoň obsahově) konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu s výjimkou situace, kdy přípustnost dovolání je odůvodněna tím, že jde o dovolacím soudem dosud neřešenou právní otázku. Dovolatel je tedy ze zákona povinen uvést nejen právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné (a vyložit, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení, srov. – tzv. kvalitativní vymezení důvodu dovolání), ale též konfrontovat tuto nesprávnost s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího soudu. Dovolatel je tedy povinen sdělit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ). Měl by proto označit, který z předpokladů vymezených v je naplněn a proč. Jinými slovy je dovolatel povinen jasně uvést, v čem se odvolací soud odchýlil od relevantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, nebo v čem je relevantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu rozporná, nebo v čem je třeba relevantní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu změnit, nebo kterou konkrétně vymezenou právní otázku Nejvyšší soud dosud nevyřešil. Tyto skutečnosti z něj musí být jednoznačně seznatelné, mohou však být vyjádřeny v kterékoliv jeho části (nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. ).

Dovolací soud přitom není oprávněn si důvod přípustnosti vymezit sám, neboť by tím narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. ).

Z judikatury Ústavního soudu se pak podává, že pokud vyžaduje, aby Nejvyšší soud posoudil splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ). Schází-li totiž v dovolání účastníka vymezení, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti ( ), není Nejvyšší soud oprávněn dovolání věcně přezkoumat, jinak by porušil ústavně zaručené právo druhé strany na soudní ochranu podle d (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. ).

Dovolání směřující proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není objektivně přípustné vzhledem k

Nejvyšší soud rozhodl usnesením předsedy senátu, jak mu to výslovně umožňuje

Podle věty první, a je žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalovaným 1 a 2 náklady dovolacího řízení, které jsou představovány pro každou z nich odměnou advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč) podle a bodu 5 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), sníženou o 20 % vzhledem ke společnému zastoupení dvou osob ( vyhlášky), alikvotní částí jedné paušální náhrady hotových výdajů advokáta 150 Kč dle vyhlášky a 21% náhradou DPH ze součtu uvedených částek, celkem 3 183 Kč pro každou z žalovaných.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávněné domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).

V Brně dne 19. 7. 2023

JUDr. Robert Waltr předseda senátu