Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 22/2022; 29 ICdo 23/2022

KSLB 76 INS XY 76 ICm XY 29 ICdo 22, 23/2022-3753

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věcižalobkyně H. J., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou, se sídlem v České Lípě, Jižní 1820, PSČ 470 01, proti žalovanému KOPPA, v. o. s., se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, identifikační číslo osoby 25428578, jako insolvenčnímu správci dlužníka J. J.., za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, se sídlem v Liberci, Pelhřimovská 541/16, PSČ 460 79, o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. J., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2016, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY ( ), a o dovolání žalobkyně a dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2016, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY ( ), takto:

Odůvodnění:

1.

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 25. února 2015, č. j. -238:

[1] Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně (H. J.) domáhala vyloučení (blíže určených) nemovitostí v katastrálním území XY v hlavním městě Praze z majetkové podstaty dlužníka (J. J.) [bod I. výroku].

[2] Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vyloučení (blíže určených) movitých věcí z majetkové podstaty dlužníka (bod II. výroku).

[3] Vyloučil z majetkové podstaty dlužníka (blíže určené) movité věci sepsané v soupisu majetkové podstaty pod položkami 21, 79, 123, 126, 141, 157 a 160 (bod III. výroku).

[4] Nevyhověl návrhu na „vyslovení souhlasu s prodejem věcí“ sepsaných do majetkové podstaty dlužníka před právní mocí rozhodnutí (bod IV. výroku).

[5] Rozhodl o nákladech řízení (bod V. výroku).

2. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 11. května 2016, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY ( ):

[1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodě I. výroku (první výrok).

[2] Zrušil rozsudek insolvenčního soudu v bodech II. a V. výroku a věc vrátil v tomto rozsahu insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 4. července 2016 dovolání (č. l. 395), přičemž nesplnila podmínku povinného zastoupení ve smyslu , (dále též jen „ “).

4. Insolvenční soud vyzval žalobkyni bodem II. usnesení ze dne 13. července 2016, č. j. 76 ICm XY, ke splnění podmínky povinného zastoupení ve lhůtě 30 dnů; součástí výzvy bylo i poučení o možnosti požádat o ustanovení zástupce.

5. Žalobkyně požádala o „ustanovení opatrovníka“ dne 30. srpna 2016 (č. l. 529, 530).

6. Insolvenční soud usnesením ze dne 29. září 2016, č. j. 76 ICm XY, neustanovil opatrovníka J. J. (dále jen „J. J.“), dlužníku [jako (tehdejšímu) vedlejšímu účastníkovi na straně žalobkyně] a žalobkyni (body I. až III. výroku) a zrušil osvobození žalobkyně od soudních poplatků (bod IV. výroku).

7. Vrchní soud v Praze k odvolání J. J., dlužníka a žalobkyně usnesením ze dne 30. listopadu 2016, č. j. 76 ICm XY, 104 VSPH XY ( ), potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě IV. výroku, dále jej potvrdil v bodech II. a III. výroku ve znění, že se zamítá návrh na ustanovení opatrovníka žalobkyni a vedlejšímu účastníkovi na straně žalobkyně (první výrok), a odmítl odvolání J. J. (druhý výrok).

8. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně a dlužník dne 15. února 2017 dovolání (č. l. 805), přičemž nesplnili podmínku povinného zastoupení ve smyslu a požádali o „ustanovení opatrovníka“.

9. Žádost dlužníka o „ustanovení opatrovníka“ byla pravomocně odmítnuta usnesením insolvenčního soudu ze dne 10. března 2017, č. j. 76 ICm XY, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. července 2020, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY ( XY).

10. Žádost žalobkyně o „ustanovení opatrovníka“ byla pravomocně zamítnuta usnesením insolvenčního soudu ze dne 20. dubna 2017, č. j. 76 ICm XY, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. října 2017, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY ( XY).

11. Dovolatelé již poté nebyli insolvenčním soudem znovu vyzváni, aby si pro podání dovolání zvolili zástupcem advokáta či notáře a aby podali řádná dovolání prostřednictvím tohoto zástupce, protože z průběhu řízení si museli být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2020, sp. zn. ). Takový procesní postup je aprobován i Ústavním soudem (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. ).

12. Jak vyplývá z doposud řečeného, dovolací řízení vedená u Nejvyššího soudu pod sen. zn. (o dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 11. května 2016) a sen. zn. (o dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30. listopadu 2016) spolu souvisí, a proto je Nejvyšší soud spojil ke společnému řízení ( , ) a takto spojené dovolací řízení zastavil podle věty třetí ve spojení s , a

13. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

14. Pro dovolací řízení je (s ohledem na datum vydání napadených rozhodnutí odvolacího soudu) rozhodné znění účinné do 29. září 2017 (srov. přechodné ustanovení čl. II. bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 8. 2023

Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu