Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 67/2023

11 Tcu 67/2023-31

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

P. P.,

narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Wodzisław Śląski, Polská republika, ze dne 18. 9. 2020, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Rybnik, Polská republika, ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. , jimiž byl uznán vinným trestným činem podle , , ve spojení s , polského , a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 8 (osm) měsíců,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

II.

Zamítá se

návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky

P. P.,

narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Wodzisław Śląski, Polská republika, ze dne 18. 9. 2020, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Rybnik, Polská republika, ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. , a to pro trestný čin podle čl. 62 odst. 1 polského zákona o potírání narkomanie, a jemu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců.

III. Podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se

na odsouzení

občana České republiky

M. B.

, narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Wodzisław Śląski, Polská republika, ze dne 18. 9. 2020, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Rybnik, Polská republika, ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. ,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Okresního soudu Wodzisław Śląski, Polská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 18. 9. 2020, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Rybnik, Polská republika, ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. , byli P. P. a M. B. uznáni vinnými ze spáchání trestného činu krádeže, kterého se dopustili společným jednáním (bod III. rozsudku). Dále byl P. P. uvedeným rozsudkem cizozemského soudu uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže, kterého se dopustil samostatně (bod V. rozsudku) a přečinu podle článku 62 odst. 1 polského zákona o potírání narkomanie ze dne 29. 7. 2005 (bod VI. rozsudku). Za uvedené trestné činy uložil cizozemský soud P. P. úhrnný (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců a M. B. (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzení dopustili shora uvedených trestných činů stručně řečeno tím, že:

III. v noci z 20. 2. 2019 na 21. 2. 2019 v XY, po vzájemné dohodě společně s odsouzeným P. vyrazili sklo vstupních dveří kiosku se smíšeným zbožím, který byl provozován pod názvem XY a nacházel se v XY v ulici XY. Poté, co odsouzení vešli dovnitř, odcizili dřevěnou zásuvku s hotovostí v celkové výši 350 zlotých a razítko v hodnotě 59,50 zlotých. Uvedeným jednáním způsobili poškozeným manželům K. a Ł. D. škodu v celkové výši 1.059,50 zlotých. Vyražením skla vstupních dveří pak způsobili věcnou škodu ve výši 650 zlotých.

…

V. P. P. sám dne 18. 2. 2019 v XY odcizil z obchodu S., v obchodním centru „E. C.“, dětský kočárek Espiro Next v hodnotě 1.699 zlotých, čímž způsobil škodu poškozené obchodní společnosti S., se sídlem ve XY v celkové výši 1.699 zlotých.

VI. dne 1. 3. 2019 ve XY odsouzený P. P. porušil ustanovení zákona ze dne 29. července 2005 o potírání narkomanie tím, že držel u sebe látku v podobě směsi metamfetaminu s cukrem v celkovém množství 0,69 gramů netto.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou ve vztahu k odsouzenému P. P. pouze částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. Ve vztahu k odsouzenému M. B. však shledal tyto zákonné podmínky za zcela splněné.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že oba odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni soudem jiného členského státu Evropské unie.

7. Pokud jde o

druhou formální podmínku

postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, hledí se jako na odsouzení soudem České republiky v takovém případě jen na část odsouzení, která se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna.

8. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), Nejvyšší soud zamítne.

9. Nejvyšší soud při posuzování dané trestní věci odsouzených dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě jednání P. P. uvedeného pod bodem VI. rozsudku cizozemského soudu, týkajícího se držení látky v podobě směsi metamfetaminu a cukru v celkovém množství 0,69 g. To proto, neboť takové jednání odsouzeného P. P. nenaplňuje znaky přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle tr. zákoníku, jelikož tímto odsouzeným držené množství metamfetaminu nedosahuje hranice množství většího než malého, které podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, , uveřejněného pod č. rozh. tr., v případě dané drogy odpovídá více než 1,5 gramům této látky, resp. nejméně 0,5 gramům účinné psychotropní látky, ale ani žádného jiného z trestných činů podle právního řádu České republiky (srov. především

a contrario

Hlavu VII zvláštní části ). Nejvyšší soud proto návrh Ministerstva spravedlnosti podle zákona ohledně cizozemského odsouzení ve vztahu k tomuto skutku a jemu odpovídající část trestu zamítl.

10. Naproti tomu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu je naplněna u obou odsouzených v případě společného jednání uvedeného pod bodem III. rozsudku cizozemského soudu, v případě odsouzeného P. P. též v případě jeho výlučného jednání uvedeného pod bodem V. rozsudku tohoto soudu. Konkrétně jednání odsouzeného P. P. vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustil v části ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Jednání odsouzeného M. B. pak vykazuje nejméně znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. V této části tedy byly

formální podmínky

§ 4a odst. 3 zákona splněny.

11. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzení totiž svým jednáním porušili zájem na ochraně vlastnického práva osoby odlišné od pachatele. Závažnost trestné činnosti odsouzených je v jejich případě zvýšena tím, že se této dopustili (dílem) společně s další osobou, když tato skutečnost nepochybně zvyšuje společenskou škodlivost trestného činu. Postup podle § 4a odst. 3 zákona je tak v případě odsouzených zcela namístě. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že oběma odsouzeným byl uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. ).

12. Nejvyšší soud tak uzavírá, že návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, a to ve vztahu k odsouzenému P. P., tj. pouze v rozsahu stanoveném pod bodem I. výroku tohoto usnesení. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší soud rozhodl tak, že část trestu odnětí svobody uloženého tomuto odsouzenému činí 1 (rok) rok a 8 (osm) měsíců. Rozhodl tak s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků odsouzeného P. P. Naproti tomu ve vztahu k odsouzenému M. B. shledal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela důvodným, a proto mu vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 5. 2023 JUDr. Petr Škvain, Ph.D předseda senátu