Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1130/14

Ústavní soud rozhodl dne 10. prosince 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti společnosti ANIDOR s. r. o., se sídlem Sulkovská 80, 569 92 Bystré, právně zastoupené JUDr. Leošem Strouhalem, advokátem se sídlem Tovární 1130, 537 01 Chrudim, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 26. listopadu 2013 č. j. -689 a proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 16. dubna 2012 č. j. -558, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

V ústavní stížnosti stěžovatelka (dále rovněž "žalobce") napadá v záhlaví usnesení označená rozhodnutí pro údajné porušení , , a d (dále jen "") a pro porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Porušení výše označených práv spatřuje stěžovatelka v postupu a následném rozhodnutí Okresního soudu ve Svitavách, potvrzeného odvolacím soudem. Stěžovatelka je přesvědčena, že se jak soud nalézací, tak i soud odvolací nevypořádaly se stěžejní otázkou pravomocně skončeného řízení, v němž se po žalovaném Janu Nečasovi domáhala zaplacení částky 40 000,- Kč s příslušenstvím, a to prokázání existence pracovního poměru mezi stěžovatelkou a žalovaným, neboť jen v takovém případě prý bylo možné podle názoru stěžovatelky aplikovat v předmětné věci ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Tato zásadní otázka však prý v předmětném řízení nebyla řešena a žalovanému proto nemohl vzniknout nárok na mzdu, která mu prý byla z tohoto důvodu vyplacena v rozporu se zákonem.

Oběma obecným soudům stěžovatelka rovněž vytýká, že se nevypořádaly ani s námitkou o neplatnosti smlouvy o prodeji podniku, která byla uzavřena mezi úpadcem VITKA Brněnec a společností Darren, s. r. o. Nalézacímu soudu stěžovatelka rovněž vytýká neprovedení všech jí označených důkazů, jimiž hodlala prokázat, že finanční prostředky, z nichž byla vyplacena mzda žalovaného, pocházely z prodeje majetku ve vlastnictví stěžovatelky nikoli úpadce, neměly být proto zahrnuty do její konkursní podstaty, z níž byli uspokojováni věřitelé úpadce. Dále stěžovatelka namítá neúplně zjištěný skutkový stav projednávané věci, nesprávné hodnocení provedených důkazů a v souvislosti s tím i nesprávně zjištěný skutkový stav a z něj vyvozený nesprávný právní názor.

Závěrem stěžovatelka uvádí, že ve věci souběžně s ústavní stížností "z opatrnosti" podala dovolání a "pro případ, že by podané dovolání bylo shledáno jako nepřípustné, navrhuje, aby řízení o podané ústavní stížnosti bylo přerušeno do doby, než ve věci podaného dovolání rozhodne dovolací soud".

II.

Jak se zjišťuje z napadených rozhodnutí, Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 16. 4. 2012 č. j. -558 žalobu stěžovatelky proti žalovanému Jaroslavu Nečasovi v plném rozsahu zamítl.

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 26. 11. 2013 č. j. -689 rozsudek okresního soudu v napadených výrocích I a III potvrdil (výrok I) a rozsudek okresního soudu změnil ve výroku II, který se týkal náhrady nákladů řízení.

III.

Ústavní soud nejprve zkoumal splnění podmínek řízení, tedy zejména zda je ústavní stížnost přípustná ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), tedy zda stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

Stěžovatelka v souladu s poučením odvolacího soudu proti rozsudku krajského soudu podala dovolání.

Ústavní soud konstatuje, že k přerušení řízení o podané ústavní stížnosti není důvod, protože by se tím řízení zbytečně komplikovalo. Ústavní soud musí pokládat za této situace ústavní stížnost za "předčasnou" (srov. a 6 ), resp. za nepřípustnou ve smyslu .

Ústavní soud si je vědom toho, že otázku (ne)přípustnosti dovolání ve smyslu , jež v dané věci může být sporná, náleží posuzovat dovolacímu soudu ( ) a jeho rozhodnutí nelze předjímat. Nynějším odmítnutím ústavní stížnosti však stěžovatelka poškozena být nemůže. Pokud by se totiž ukázalo, že stěžovatelčino dovolání nebylo efektivním opravným prostředkem kupříkladu proto, že bylo objektivně nepřípustné, nelze než tuto situaci interpretovat tak, že tím byl (dodatečně) zpochybněn implicitní předpoklad, na jehož podkladu Ústavní soud o nepřípustnosti této ústavní stížnosti rozhodl [totiž že podané dovolání (naopak) je způsobilé otevřít relevantní řízení, ve vztahu k němuž je řízení o ústavní stížnosti řízením subsidiárním]; v takovém případě Ústavní soud ústavní stížnost, nově podanou v zákonné lhůtě po rozhodnutí dovolacího soudu, projedná.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 2015

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj