Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1476/2022

24 Cdo 1476/2022-259

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Davida Vláčila ve věci pozůstalosti po M. P., zemřelé dne 5. srpna 2019, posledně bytem v XY, za účasti 1) L. P., narozeného dne XY, bytem v XY, 2) M. P., narozené dne XY, bytem v XY, 3) L. P., narozeného dne XY, bytem v XY, 4) JUDr. Zdeňky Pechancové,insolvenční správkyně dlužníka L. P., narozeného dne XY, se sídlem v XY, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , o dovolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. listopadu 2021, č. j. -255, takto:

Odůvodnění:

Řízení o pozůstalosti po M. P., zemřelé dne 5. 8. 2019, bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 19. 9. 2019, č. j. -3. Provedením úkonů v řízení o pozůstalosti byla současně pověřena Mgr. Klára Pouchlá, LL.M., notářka v Trutnově (§ 102 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních).

Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 23. 9. 2020, č. j. -170, stanovil obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitelky a L. P. (dále jen „L. P. st.“) částkou 1 559 010 Kč a schválil dohodou o jeho vypořádání, podle níž L. P. st. připadne do výlučného vlastnictví mimo jiné ideální ½ pozemku st. p. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je ideální ½ stavby č. p. XY v části obce XY, rodinného domu stojícího na pozemku st. p. č. XY a ideální ½ pozemku p. č. XY zahrada, vše v katastrálním území XY, a do pozůstalostního jmění připadne druhá polovina těchto nemovitostí a pohledávka zůstavitelky za L. P. st. z titulu vypořádání společného jmění ve výši 17 505 Kč, dále určil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti ve výši 779 705 Kč, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 369 559,21 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 410 145,79 Kč, potvrdil nabytí dědictví dědicům podle zákonných dědických podílů po započtení daru tak, že L. P. st. a M. P. (dcera zůstavitelky) nabývají každý polovinu majetku v usnesení vyjmenovaného a L. P. ml. (syn zůstavitelky) z majetku ničeho nenabývá, když na jeho dědický podíl byla započtena částka 250 000 Kč, kterou obdržel darem za života zůstavitelky. Usnesení je opatřeno potvrzením o právní moci nastalé dne 23. 9. 2020.

Odvolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st. proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 9. 2020, č. j. -170, odmítl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 3. 2021, č. j. -200, s odůvodněním, že jí žádné zákonné ustanovení „postavení účastníka pozůstalostního řízení nepřiznává“.

Návrh JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st. ze dne 16. 7. 2021, kterým se domáhala „nového projednání dědictví“ z důvodu, že původní dědické rozhodnutí „bylo prohlášeno za neplatné“, Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 22. 7. 2021, č. j. -231, zamítl se závěrem, že „návrh podala osoba neoprávněná, které nesvědčí dědické právo“.

K odvolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 11. 2021, č. j. -255, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a uvedl, že řízení o pozůstalosti skončilo pravomocným usnesením o dědictví, pozůstalostní řízení je zahajováno na návrh, jen jestliže je z návrhu patrno, že si navrhovatel činí právo na pozůstalost jako dědic. Řízení o pozůstalosti proběhlo a právní mocí usnesení o dědictví skončilo a je závazné, nelze se proto úspěšně domáhat určení neplatnosti právních jednání učiněných v jeho průběhu.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala JUDr. Zdeňka Pechancová, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st. dovolání. Namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil povinnost vyslovení souhlasu insolvenční správkyně s uzavřenou dědickou dohodou a následky absence tohoto souhlasu pro dědické řízení, otázka „vztahu“ předpisů upravujících dědické řízení a nebyla doposud v judikatuře soudů vyřešena, soud v řízení o pozůstalosti insolvenční správkyni neinformoval o postupu ve věci, nepředložil ji ke schválení žádné dohody. Nemovitosti v katastrálním území XY jsou ve výlučném vlastnictví pozůstalého manžela – dlužníka a jejich zařazením do společného jmění manželů došlo ke zkrácení práv dlužníka. Insolvenční správkyně iniciovala řízení vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. a rozsudkem ze dne 11. 3. 2021 byla určena neplatnost „prohlášení dědiců o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením, uzavření dohody pozůstalého manžela L. P. st. s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, potvrzení nabytí dědictví“ a soud v řízení o pozůstalosti odmítl nařídit jednání a znovu věc projednat.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) projednal dovolání insolvenční správkyně L. P. st. směřující proti potvrzujícímu výroku napadeného usnesení /ve vztahu k rozhodnutí o odmítnutí odvolání účastníků 1) až 3) nebylo usnesení odvolacího soudu dovoláním dotčeno/ podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve spojení s a , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. ř. s.). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou – účastnicí řízení (o návrhu „na nové projednání dědictví“) – ve lhůtě uvedené v ustanovení , se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudu významné vyřešení právních otázek, zda je insolvenční správce dlužníka v úpadku, jemuž zároveň svědčí dědické právo (dále jen „dlužník“), po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, účastníkem řízení o pozůstalosti a jaký vliv má nedostatek souhlasu insolvenčního správce s právním jednáním dlužníka v řízení o pozůstalosti, v jehož důsledku z dědictví obdržel méně, než činí jeho dědický podíl, na právní moc usnesení o dědictví. Vzhledem k tomu, že tyto právní otázky dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st., je podle ustanovení přípustné.

Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení , které provedl bez jednání ( věta první ), Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Vymezení okruhu účastníků řízení o pozůstalosti vychází z ustanovení § 6 odst. 2 z. ř. s., podle něhož je účastníkem navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje. Zatímco účast navrhovatele se zakládá procesním způsobem (podáním návrhu na zahájení řízení nebo uplatněním určitého požadavku v již zahájeném řízení), je pro ty, které zákon za účastníky označuje, charakteristické, že jsou nositeli hmotného práva, a právě proto je zákon výslovně jako účastníky uvádí.

Ve fázi projednání pozůstalosti zákon označuje za účastníky řízení o pozůstalosti především ty, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici (případně stát nebo vypravitele pohřbu) a podle okolností také manžela zůstavitele, věřitele zůstavitele, nepominutelného dědice, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a případně účastníky při závěře pozůstalosti (§ 110 až 116 z. ř. s.).

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen hodnoty získané dědictvím vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře (§ 412 odst. 1 písm. b/ ins. zák.).

Právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný; neplatná je rovněž dohoda o vypořádání dědictví, jestliže ji dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce a jestliže podle ní má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl (srov. § 412 odst. 3 věta první a druhá ins. zák.).

Lze proto uzavřít, že insolvenční správce dlužníka, o němž lze mít důvodně za to, že je zůstavitelovým dědicem (svědčí mu dědické právo), není účastníkem řízení při projednání pozůstalosti, neboť jeho účastenství nevyplývá z ustanovení upravujících řízení o pozůstalosti a ani jeho (přímou) účast v řízení o pozůstalosti nepředpokládá.

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je povinností dlužníka činit vše pro naplnění účelu zvolené formy řešení úpadku a mimo jiné i informovat insolvenčního správce o všech podstatných skutečnostech, které v průběhu oddlužení nastanou a mohou mít na průběh oddlužení vliv; je tak věcí dlužníka, aby insolvenčního správce informoval i o tom, že se účastní řízení o pozůstalosti jako dědic zůstavitele a dále i o právních jednáních, která v řízení o pozůstalosti učinil nebo hodlá učinit, a vyžádal souhlas insolvenčního správce k těm z nich, v jejichž důsledku z dědictví obdrží méně, než činí jeho dědický podíl.

Požadavek souhlasu insolvenčního správce vyžadovaný (pod sankcí neplatnosti) ustanovením věty první a druhé ins. zák. je třeba (v době po 1. 1. 2014, tj. po účinnosti , ) vztáhnout nejen k odmítnutí dědictví dlužníkem a k uzavření dohody o vypořádání dědictví, jestliže podle ní má dlužník z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl, ale i ke každému právnímu jednání dlužníka (ve formě konání i opomenutí), v jehož důsledku dlužník nabývá z pozůstalosti méně, než kolik by (jinak) odpovídalo jeho dědickému podílu (např. ke vzdání se dědictví, neuplatnění námitky neplatnosti pořízení pro případ smrti učiněného zůstavitelem ve prospěch jiných dědiců, dohodě dědiců o výši dědických podílů nebo dohodě o rozdělení pozůstalosti).

Soudu (soudnímu komisaři) žádná konkrétní povinnost z právních předpisů v této souvislosti nevyplývá, přesto se jeví jako vhodné, aby po účastníku, jemuž svědčí dědické právo po zůstaviteli a zároveň je v úpadku řešeném oddlužením plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, vyžadoval předložení souhlasu insolvenčního správce k právním jednáním dlužníka učiněným v řízení o pozůstalosti, v jejichž důsledku obdrží dlužník z dědictví méně, než kolik by odpovídalo jeho dědickému podílu.

Právní mocí rozhodnutí o dědictví je skončeno řízení o pozůstalost (§ 188 písm. c/ z. ř. s.).

Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku usnesení pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu (§ 159 odst. 4 ve spojení s § 167 odst. 2 a § 1 odst. 3 a 4 z. ř. s.).

Bylo-li dlužníku potvrzeno nabytí majetku v usnesení o dědictví (srov. § 185 odst. 1 z. ř. s.), nemůže být v rozsahu závaznosti výroku usnesení věc projednána znovu. Závaznost usnesení soudu vydaných v dědickém řízení (řízení o pozůstalosti) nastává zvláštním způsobem. Výroky usnesení, které se týkají dědického práva (které určují, kdo je zůstavitelovým dědicem), jsou závazné pro každého. Ostatní výroky usnesení soudu vydaného v dědickém řízení jsou závazné jen pro účastníky dědického řízení (jejich právní nástupce) a v tomto rozsahu také pro všechny soudy, správní úřady a jiné orgány veřejné správy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. ).

Dojde-li k tomu, že usnesení o dědictví nabude právní moci, je řízení o pozůstalosti skočeno a skutečnost, že dlužník činil v řízení o pozůstalosti právní jednání, v jejichž důsledku z dědictví obdržel méně, než činí jeho dědický podíl, bez souhlasu insolvenčního správce, nemůže nastalý účinek právní moci rozhodnutí o dědictví ovlivnit.

Na účinek právní moci usnesení o dědictví nemůže mít vliv ani rozhodnutí soudu vydané ve sporném řízení o určení neplatnosti právních jednání dlužníka v řízení o pozůstalosti (obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu je – z hlediska uplatněného dovolacího důvodu – správné. Protože nebylo zjištěno, že by řízení bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st., podle ustanovení zamítl.

Právní názor dovolacího soud je závazný ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 6. 2023

JUDr. Roman Fiala předseda senátu