Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3518/2022

25 Cdo 3518/2022-248

USNESENÍ

J. L. P.

Nemocnice Prachatice, a. s.

, IČO 26095165, se sídlem Nebahovská 1015, Prachatice, zastoupená Mgr. Martinem Rezkem, LL.B., advokátem se sídlem Krkonošská 2001/16, Praha 2, o 854.047 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 7. 2022, č. j. -227, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta Mgr. Martina Rezka, LL.B.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 29. 7. 2022, č. j. -227, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 29. 3. 2022, č. j. -161, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 854.047 Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; sám rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Neshledal důvodným nárok na náhradu újmy na zdraví, kterou měl žalobce utrpět v důsledku operačního zákroku provedeného ve zdravotnickém zařízení žalované dne 9. 10. 2018. Vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že při laparoskopické plastice pravostranné tříselné kýly nastala komplikace v podobě krvácení z jedné z větví arteria epigastrica, které bylo elektrokoagulací zastaveno. Při zastavování krvácení byla poraněna pravá testikulární arterie, proto došlo k nedokrvení pravého varlete a jeho těžké ischemii, takže varle muselo být následně odstraněno. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že postup žalované byl tzv. lege artis, což vyplynulo ze znaleckého posudku vypracovaného MUDr. Jaromírem Medunou, znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace chirurgie, cévní chirurgie, který přihlížel i k operačnímu protokolu.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu spatřuje v řešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. které nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu doposud řešeny, konkrétně zda 1) spočívá hodnocení důkazu znaleckým posudkem mimo jiné v posouzení, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, a zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů, 2) mezi skutečnosti, s nimiž je třeba, aby se znalec vypořádal, patří rovněž důkazy, s nimiž jsou závěry jeho posudku v rozporu, 3) musí být soudem dána znalci možnost přihlédnout ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat. Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že postupoval nesprávně, neuložil-li znalci vypořádat se s důkazním prostředkem – přípisem žalované ze dne 19. 10. 2018, který soud prvního stupně opomenul. Argumentace, že znalec mohl vycházet z operačního protokolu, odporuje judikatuře dovolacího soudu, podle které má znalec přihlédnout ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat. Mezi takové skutečnosti nepochybně musí patřit důkazy, které vyvracejí závěry znaleckého posudku. Žalobce navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že žalobce uvedený důkaz během řízení u soudu prvního stupně nepředložil a znalce s ním nijak nekonfrontoval. Není úkolem dovolacího soudu napravovat nesprávnou procesní taktiku žalobce. Navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení ( a 4 ), není však přípustné.

Námitky dovolatele se týkají převážně tvrzených vad dokazování (nezohlednění přípisu, který žalobci adresovala žalovaná po zjištění, že operace skončila nežádoucím výsledkem), z čehož dovozuje, že soudy učinily nesprávný závěr o skutkovém stavu ohledně postupu při operaci. Tyto námitky však postrádají charakter právní otázky, kterou by měl dovolací soud řešit ( ). Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění samotného hodnocení důkazů soudem, opírajícího se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní). Nesměřují totiž proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale proti skutkovým závěrům, jejichž nesprávnost dovolatel odvozuje od vlastního posouzení skutkového stavu. V podstatě se dovolatel domáhá přezkumu dokazování a skutkových závěrů, z nichž vychází napadené rozhodnutí; nesprávnost právního posouzení odvozuje nikoliv z důvodu mylné aplikace práva, nýbrž proto, že po právní stránce byl posouzen skutkový stav, s nímž on nesouhlasí. Jinak řečeno, dovolatel na odlišném skutkovém stavu buduje své vlastní (od odvolacího soudu odlišné) právní posouzení, že zdravotnický výkon byl proveden bez náležité odborné péče a že jsou splněny předpoklady pro povinnost žalované hradit mu újmu na zdraví. Uplatňuje tak jiný než přípustný dovolací důvod podle , podle něhož lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Námitky proti zjištěnému skutkovému stavu či proti hodnocení důkazů včetně znaleckého posudku přípustnost dovolání podle nezakládají (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. ).

Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu soud sice hodnotí znalecký posudek ( , ) jako každý jiný důkaz podle , odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod C 7776v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck).

Namítá-li dovolatel, že při hodnocení znaleckého posudku musí být přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž je třeba se vypořádat, neznamená to, že se musí znalec vypořádat úplně se všemi skutečnostmi, které vyjdou v řízení najevo, ale právě jen s těmi, které jsou pro posouzení odborné otázky relevantní. V tomto ohledu je pak nutné nahlížet i na konstatování odvolacího soudu, že znalec mohl vycházet z operačního protokolu, který byl pro posouzení kvality operačního výkonu významný na rozdíl od dopisu, který žalovaná adresovala žalobci s omluvou za nežádoucí výsledek operace, aniž by se v něm jakkoliv vyjádřila k okolnostem významným pro odborný závěr o správnosti postupu lékařů. Konstatování nepříznivého následku nelze samo o sobě vyložit v tom smyslu, že jím byl uznán postup non lege artis, ale je nutné je hodnotit spíše jako jistou snahu žalované o řešení pro žalobce nepříjemné situace. Konečně žalobce v průběhu řízení před odvolacím soudem namítal, že o neúplnosti operačního protokolu svědčí předmětný dopis, neboť právě v něm se poprvé píše o porušení arterie při elektrokoalugaci. Odvolací soud naproti tomu dospěl k závěru o úplnosti operačního protokolu, v němž je mimo jiné uvedeno, že byla koalugována krvácející větev artérie epigastrica. Ani v tomto ohledu tedy nemohl dopis žalované sloužit jako podklad pro zpracování znaleckého posudku a ovlivnit řešení odborných otázek v něm uvedených. Pokud pak žalobce považuje v důsledku jím tvrzené absence potřebných údajů v operačním protokolu znalecký posudek za protichůdný s uvedeným dopisem, staví své posouzení na odlišném skutkovém stavu, než jak jej zjistil odvolací soud.

Ze všech těchto důvodů nelze přípustnost dovolání podle na základě uplatněných dovolacích námitek dovodit, Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle , odst. 2 odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 31. 5. 2023

JUDr. Petr Vojtek v. r. předseda senátu