Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1299/2023

21 Cdo 1299/2023-232

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce P. R., narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 427/18, o 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o žalobách pro zmatečnost podaných žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2019, č. j. -62, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2020, č. j. -135, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2020, č. j. -139, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2020, č. j. -123, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. března 2021, č. j. -147, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. května 2021, č. j. -154, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2021, č. j. -163, vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2022, č. j. -187, , a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2022, č. j. -197, takto:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

IV. Žalobce je povinen do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2022, č. j. -197, který činí 4 000 Kč.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 1. 2022, č. j. -187, , zastavil „řízení o opakovaných žádostech žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ (výrok I), zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem dne 1. 7. 2019 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2019, č. j. -62, neboť žalobce nezaplatil soudní poplatek za žalobu pro zmatečnost (výrok II), zamítl návrhy žalobce na odklad vykonatelnosti a právní moci rozhodnutí soudů, jež ve výroku specifikoval (výrok III), a výroky IV – IX vyzval žalobce k zaplacení soudních poplatků za žaloby pro zmatečnost ze dne 12. 4. 2021, ze dne 14. 6. 2021 a ze dne 20. 9. 2021, a za dovolání ze dne 12. 4. 2021, ze dne 14. 6. 2021 a ze dne 20. 9. 2021; současně vyslovil, že nebudou-li soudní poplatky ve stanovené lhůtě zaplaceny, budou řízení zastavena (výrok X).

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 6. 2022, č. j. -197, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I, II a ve výroku III „ve správném znění, že se zamítají návrhy žalobce na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2020, č. j. -135, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2021, č. j. -154, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 7. 2021, č. j. -163,“ jinak i ve „zbývající části“ tohoto výroku (výrok I), odmítl odvolání žalobce proti výrokům IV – X (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ani před soudem odvolacím (výrok III).

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu a usnesení soudu prvního stupně („proti všem výrokům“) podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobce však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (srov. ). tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení věty první ve spojení s ustanovením zastavil řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2022, č. j. -187, (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 45/2000 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

Podáním dovolání do výroku I usnesení odvolacího soudu v části, ve které bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II a III, vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].

Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2023, č. j. -212, , doručeným žalobci dne 3. 3. 2023, vyzval žalobce (mimo jiné) k zaplacení soudního poplatku za dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2022, č. j. -187, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2022, č. j. -197, ve výši 4 000 Kč. Současně jej poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno.

Následně podáním ze dne 20. 3. 2023 žalobce znovu požádal o „osvobození od soudních poplatků pro celé řízení se zpětnou účinností včetně všech jeho dovolání a jiných jeho návrhů“ a o ustanovení zástupce „pro řízení o všech jeho dovoláních“. Odkázal na rozhodnutí, v nichž mu bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno, a na „obsah písemného prohlášení z 12. 7. 2022 … k sp. zn. Obvodního soudu pro Prahu 2“.

Z obsahu spisu se podává (a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti známo), že žalobce po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně mimořádných opravných prostředků, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (aniž by dokládal své majetkové poměry), přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány, nebo jsou řízení o těchto žádostech ve smyslu zastavována (dovolací soud zde odkazuje například na věci projednávané u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. nebo sp. zn. ). Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání žalobce tak lze označit za obstrukční a sudičské (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. ).

Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že žalobce procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jeho postup tak podle a nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, kterou žalobce ničím nedoložil (přestože si při podání této žádosti s ohledem na mnohá předchozí poučení a rozhodnutí soudů o jeho opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků musel být vědom, že žadatel je povinen žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodnit a věrohodným způsobem soudu doložit své majetkové poměry nebo jejich případné změny, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti), nepřihlížel a touto žádostí žalobce se nezabýval.

Protože dovolatel dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2023, č. j. -212, , Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2022, č. j. -197, v části směřující do výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II a III, podle ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.

Podle není dovolání podle přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle

Podle není dovolání podle přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Podle není dovolání podle přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Podle není dovolání podle přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2022, č. j. -197, v části směřující do výroku, jímž odvolací soud odmítl odvolání žalobce proti výrokům IV až X usnesení soudu prvního stupně, není podle (objektivně) přípustné, neboť mimořádným opravným prostředkem, který v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle V části, ve které směřuje proti výroku usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím, není dovolání přípustné podle ustanovení a v části směřující proti výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zastavení řízení o opakovaných žádostech žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, není dovolání přípustné podle ustanovení a j)

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2022, č. j. -197, v části směřující do výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zastavení řízení o opakovaných žádostech žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, do výroku o odmítnutí odvolání žalobce a do výroku o náhradě nákladů řízení podle ustanovení odmítl.

Žalobce sice nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ( ), vzhledem k části věty za středníkem však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.

S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle (ve výše uvedené části) byla žalobci uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za dovolání [srov. a ve spojení s zákona o soudních poplatcích]; výše poplatku vyplývá z položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 5. 2023

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu