Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1298/2023

-229

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce P. R., narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 427/18, o 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. prosince 2018, č. j. -52, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2019, č. j. -62, a o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. července 2019, č. j. -73, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2022, č. j. -195, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2022, č. j. -186, , takto:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

IV. Žalobce je povinen do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2022, č. j. -195, který činí 4 000 Kč.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 1. 2022, č. j. -186, , vyloučil řízení o žalobách pro zmatečnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 12. 2018, č. j. -52, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 7. 2019, č. j. -73, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2019, č. j. -62, podaných žalobcem (mimo jiné) z důvodů uvedených v a 2 , k samostatnému řízení a současně poučil „účastníky o právu vyjádřit se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení k názoru soudu“, že uvedené věci „náleží do věcné příslušnosti obvodního soudu“.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 6. 2022, č. j. -195, odmítl odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně s odůvodněním, že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, neboť jde o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu a usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Následně podáním ze dne 20. 3. 2023 znovu požádal o „osvobození od soudních poplatků pro celé řízení se zpětnou účinností včetně všech jeho dovolání a jiných jeho návrhů“ a o ustanovení zástupce „pro řízení o všech jeho dovoláních“. Odkázal na rozhodnutí, v nichž mu bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno, a na „obsah písemného prohlášení z 12. 7. 2022 … k sp. zn. Obvodního soudu pro Prahu 2“.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobce však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (srov. ). tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení věty první ve spojení s ustanovením zastavil řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2022, č. j. -186, (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 45/2000 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

Podle není dovolání podle přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle

Usnesení ze dne 2. 6. 2022, č. j. -195, jímž Vrchní soud v Praze odmítl odvolání žalobce, je sice rozhodnutím, jímž se odvolací řízení končí ( ), avšak proti takovému rozhodnutí není dovolání podle (objektivně) přípustné, neboť mimořádným opravným prostředkem, který v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle O nepřípustnosti dovolání byl žalobce poučen v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2022, č. j. -195, podle ustanovení odmítl.

Žalobce sice nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ( ), vzhledem k části věty za středníkem však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.

S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle nebylo ani rozhodováno o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků, neboť osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání zde nepřichází v úvahu (srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudních poplatcích“), a žalobci byla uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za dovolání [srov. a ve spojení s zákona o soudních poplatcích]; výše poplatku vyplývá z položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 5. 2023

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu