Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1337/2023

23 Cdo 1337/2023-116

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci oprávněné Oblastní nemocnice Jičín a. s., se sídlem v Jičíně, Bolzanova 512, identifikační číslo osoby 26001551, proti povinnému P. R., narozenému XY, bytem v XY, o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2020, č. j. -28, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání povinného ze dne 20. 3. 2023 proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 14. 1. 2022, č. j. -20, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2022, č. j. -31, takto:

Odůvodnění:

U Okresního soudu v Nymburce je pod sp. zn. vedeno řízení o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2020, č. j. -28, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 25. 8. 2020, č. j. -8, o zamítnutí žádosti povinného o osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 4. 12. 2019, č. j. -185, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2020, č. j. -205 (v řízení o zmatečnostní žalobě si účastníci zachovávají stejné procesní postavení jako v původním řízení – srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. , které je veřejnosti dostupné, stejně jako dále citovaná rozhodnutí dovolacího soudu, na

https://www.nsoud.cz

).

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 23. 5. 2022, č. j. -31, odmítl jako nepřípustné odvolání povinného (tam označeného jako žalobce) proti usnesení ze dne 14. 1. 2022, č. j. -20, kterým Okresní soud v Nymburce vyzval povinného (tam označeného jako žalobce) k odstranění vad podání ze dne 5. 1. 2022 (datovaného dnem 27. 12. 2021).

Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně podal povinný dne 20. 3. 2023 dovolání, v němž současně požádal o odklad právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Šlo přitom již o další jeho dovolání proti zmíněnému usnesení odvolacího soudu. Dovolací řízení o jeho dříve podaném dovolání bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2022, sp. zn. .

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „ “.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. ). Povinný však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti usnesení soudu prvního stupně podle ve spojení s věty první zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

Podle a 2 může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2).

Z obsahu spisu se podává, že povinnému bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu (obsahující řádné poučení o tom, že dovolání proti němu není přípustné) doručeno dne 20. 6. 2022. Tento okamžik je rozhodný pro určení počátku běhu dvouměsíční lhůty pro podání dovolání ( ), jejímž posledním dnem tak bylo pondělí 22. 8. 2022 ( věta první ). Bylo-li (toto další) dovolání povinným podáno až dne 20. 3. 2023, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné lhůty. Nejvyšší soud proto dovolání povinného proti rozhodnutí odvolacího soudu podle věty první ve spojení s odmítl jako opožděné. Pro úplnost dovolací soud dodává, že dovolání nebylo ani objektivně přípustné podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. ).

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť toto rozhodnutí není rozhodnutím, kterým se řízení (o žalobě pro zmatečnost) končí ( ve spojení s ), a toto řízení nebylo již dříve skončeno (srov. například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněného pod č. rozh. obč.).

Se zřetelem k tomu, že bylo dovolání v přiměřené době odmítnuto (resp. zčásti bylo řízení o dovolání zastaveno), dovolací soud již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí, který je návrhem akcesorickým ve vztahu k dovolání a rozhodnutím o dovolání se stal bezpředmětným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 5. 2023

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu