Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1090/2023

22 Cdo 1090/2023-250

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně D. S., bytem v XY, zastoupené Mgr. Vladanem Valou advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 62, proti žalovaným 1) A. J., narozené XYa 2) Z. J., narozenému XY, oběma bytem v XY, zastoupeným JUDr. Ivanou Jordovou, advokátkou se sídlem v Šumperku, M. R. Štefánika 1a, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 22. 11. 2022, č. j. -228, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1) Okresní soud v Jeseníku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 4. 2022, č. j. -198, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí studny nacházející na pozemku p. č. XY, zapsaném na LV č. XY pro obec XY a k. ú. XY, vedeném Katastrálním úřadem pro XY, Katastrální pracoviště XY (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 33 387 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných (výrok II).

2) K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 22. 11. 2022, č. j. -228, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil (výrok I), ve výroku II změnil tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovaným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 60 447 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III).

3) Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, ve kterém zpochybňuje závěr nalézacích soudů, že studna či studniční systém je samostatnou věcí „ve smyslu občanskoprávním“, je způsobem svého provedení oddělena od pozemku, na němž je zbudována a není součástí tohoto pozemku. Odvolacímu soudu vytýká, že nerespektoval rozhodovací praxi Nejvyššího soudu v otázce zohlednění všech kritérií, které zde připadaly v úvahu pro posouzení toho, zda jde o samostatnou věc či nikoli. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil zpět k dalšímu řízení.

4) Žalovaní ve vyjádření neshledávají dovolání žalobkyně přípustným. Poukazují na to, že dovolatelka toliko polemizuje s právním posouzením odvolacího soudu, brojí proti skutkovým zjištěním a hodnocení důkazů, aniž by však blíže vymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Navrhují proto, aby bylo dovolání žalobkyně odmítnuto.

5) Dovolání trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.

6) Podle , , (dále jen „ “), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7) Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

8) Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (toto i další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.

9) Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

10) V projednávané věci žalobkyně v rozporu s právní úpravou, jakož i judikaturou dovolacího soudu, v dovolání vůbec nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Konkrétně ve vztahu k uplatněným námitkám neuvedla ani jeden z důvodů zakotvených v , pro který by její dovolání mělo být přípustné. Dovolání tak představuje pouhou obecnou polemiku se závěry odvolacího soudu, která bez zákonných náležitostí nemůže vést k založení přípustnosti dovolání.

11) Lze proto uzavřít, že dovolání žalobkyně obsahuje vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a dovolací soud se jím proto po věcné stránce nemohl zabývat.

12) Jelikož dovolání žalobkyně trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení, Nejvyšší soud je podle odmítl.

13) V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou tímto rozhodnutím, mohou se žalovaní domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 30. 5. 2023

Mgr. David Havlík předseda senátu