Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1991/15

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Ing. Milana Válka, zastoupeného JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou, AK se sídlem Horní Lán 1328/6, 779 00 Olomouc, proti opravnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2015 č. j. -95, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v a d a porušení y domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí vydaného v řízení o poskytnutí peněžního zadostiučinění ve výši 82.500 Kč za nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. , o notářích a jejich činnosti.

Z napadeného usnesení připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že jím předsedkyně senátu Městského soudu v Praze rozhodla k návrhu žalované České republiky - Ministerstva spravedlnosti o opravě výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2014 č. j. -79 tak, že nesprávně uvedenou částku 35.500 Kč opravila na správnou částku 34.500 Kč a nesprávně uvedenou částku 82.000 Kč opravila na správnou částku 83.000 Kč. Podle odůvodnění opravného usnesení šlo o nápravu zjevné početní chyby, která byla vyvolána písařskou chybou a projevila se ve výroku rozsudku ve věci samé.

Stěžovatel s postupem soudu podle ustanovení , nesouhlasil a měl za to, že nešlo o opravu zjevné písemné chyby, ale o neoprávněné snížení přiznané částky odškodného. Uvedl, že proti rozsudku Městského soudu v Praze z října 2014 podal dovolání, upozornil však, že oprava výroku rozsudku byla provedena až několik měsíců po podání dovolání.

Z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že rozsudek Městského soudu v Praze z října 2014 původně přiznávající stěžovateli jako žalobci částku 35.500 Kč a zamítající jeho žalobu v požadavku na zaplacení částky 82.000 Kč stěžovatel napadl dne 16. 2. 2015 dovoláním, které bylo Nejvyššímu soudu předloženo společně se spisem Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 9. 6. 2015. Následně bylo Nejvyššímu soudu doručeno stěžovatelovo podání ze dne 5. 7. 2015 označené jako dovolání napadající rozsudek Městského soudu v Praze z října 2014 ve znění opravného usnesení. O podaném dovolání Nejvyšší soud dosud nerozhodl.

Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tedy mimo jiné i to, zda je přípustná. To znamená, že k jejímu projednání může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje ( ). Ústavní stížnost je totiž ve vztahu k ostatním standardním procesním institutům subsidiárním prostředkem; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když byly vyčerpány prostředky stanovené obecným právem. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Zásada subsidiarity ústavního přezkumu a její uplatnění vede v projednávané věci k nutnému závěru, že ústavní stížnost, je-li současně vedeno i dovolací řízení, které dosud nebylo skončeno, je návrhem podle nepřípustným.

Odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatele nepoškozuje v jeho právech, neboť podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku (dovolání), který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. listopadu 2015

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka