Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 92/2022-228

MSPH 79 INS XY195 ICm XY29 ICdo 92/2022-228

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Bohemia Energy Holding B. V., se sídlem v Amsterdamu, Prins Bernhardplein 200, 1097JB, Nizozemské království, registrační číslo 60506083, zastoupeného Mgr. Petrem Kuhnem, advokátem, se sídlem v Praze 1, 28. října 767/12, PSČ 110 00, proti žalovanému JUDr. Jaroslavu Brožovi MJur, se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, PSČ 616 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka T. B., zastoupenému Mgr. Robertem Klenkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1207/10, PSČ 110 00, o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 195 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka T. B., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. XY, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. února 2022, č. j. 195 ICm XY, 105 VSPH XY(MSPH 79 INS XY), takto:Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. února 2022, č. j. 195 ICm XY, 105 VSPH XY(MSPH 79 INS XY), se mění tak, že odvolání žalovaného se odmítá.

Odůvodnění:

2. Podáním datovaným 5. května 2021 žalovaný navrhl, aby řízení o vylučovací žalobě bylo zastaveno pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že zde není žaloby, jelikož podání žaloby je neúčinné pro střet zájmů mezi žalobcem a jeho zástupcem s procesní plnou mocí (advokátem).

3. Usnesením ze dne 9. listopadu 2021, č. j. 195 ICm XY, insolvenční soud zamítl „návrh žalovaného ze dne 5. května 2021 na zastavení řízení“.

4. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. února 2022, č. j. 195 ICm XY, 105 VSPH XY(MSPH 79 INS XY), usnesení insolvenčního soudu potvrdil.

5. Odvolací soud po přezkoumání napadeného usnesení dovodil, že na základě tvrzeného střetu zájmu nemůže nastat žalovaným prosazovaný následek (zastavení řízení o vylučovací žalobě).

6. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, konkrétně otázek:

[1] Způsobuje střet zájmů mezi několika klienty advokáta střet zájmů mezi jedním z těchto klientů (jako žalobcem) a advokátem (jako jeho zástupcem na základě procesní plné moci) ve smyslu ?

[2] Je žaloba podaná jménem klienta advokátem jednajícím ve střetu zájmů ve smyslu neúčinným procesním úkonem?

[3] Způsobuje neúčinnost žaloby podané takovým advokátem nedostatek podmínek řízení, pro který musí být zastaveno řízení o žalobě?

7. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

8. V mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje dovolatel ve prospěch závěru, že v dané věci je dán střet zájmů mezi žalobcem a jeho zástupcem s procesní plnou mocí (advokátem), že následkem toho je vylučovací žaloba podaná jménem žalobce takovým advokátem neúčinným procesním úkonem a že proto musí být zastaveno řízení o vylučovací žalobě.

9. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

10. Dovolání je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky jde o věc dovolacím soudem neřešenou.

11. Podle rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

12. Ustanovení pak určuje, že kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

13. Jednou z vad, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je postiženo i řízení v této věci.

14. Navrhuje-li osoba, proti které směřuje žaloba (žalovaný), v řízení před soudem zamítnutí takové žaloby, zastavení řízení o ní nebo její odmítnutí, jde o vyjádření procesního postoje k důvodnosti žaloby, jež je podkladem pro rozhodnutí soudu o žalobě.

15. Bez zřetele k tomu, jak je podání takové osoby (žalovaného) zevně označeno, nejde o podání, o kterém by soud měl jakkoli rozhodovat samostatně. Představa, že poté, co osoba, vůči které směřuje žaloba (žalovaný), navrhne soudu, aby žalobu zamítl, nebo aby řízení o ní zastavil, anebo aby ji odmítl, začne soud rozhodovat nikoli o žalobě, nýbrž tak, že „zamítá návrh na zamítnutí žaloby“, nebo tak, že „zamítá návrh na zastavení řízení“, anebo tak, že „zamítá návrh na odmítnutí žaloby“, je zjevně nepřijatelná a takový (nesprávný) postup soudu nemá (pro incidenční spor, o který jde v této věci) podklad ani v zákoně č. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ani v . K tomu srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2021, sen. zn. ; ústavní stížnost proti onomu usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 16. srpna 2021, sp. zn. .

16. Má-li soud na základě procesního postoje vyjádřeného (jako „návrh“) osobou, proti které směřuje žaloba (žalovaným), za to, že je důvod žalobu zamítnout, nebo že je důvod zastavit řízení o ní, anebo ji odmítnout, prostě tak učiní. Uzavře-li, že takový procesní postoj není důvodný, vypořádá se s ním v důvodech (jiného, než žalovaným prosazovaného) rozhodnutí o žalobě.

17. Jestliže soud prvního stupně přesto (nadbytečně) vydá usnesení o tom, že se zamítá „návrh žalovaného na zamítnutí žaloby“, nebo že se zamítá „návrh žalovaného na zastavení řízení“, anebo že se zamítá „návrh žalovaného na odmítnutí žaloby“, půjde o usnesení, jež má povahu usnesení, jímž se upravuje vedení řízení ( ), kterým soud není pro další fáze řízení vázán ( ) a proti kterému není přípustné odvolání ( ). Srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. března 2019, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2020, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2023, sen. zn. , vydané v jiném incidenčním sporu vzešlém z insolvenčního řízení vedeného na majetek stejného dlužníka.

18. Insolvenční soud tedy pochybil, jestliže nadbytečně vydal usnesení, jímž zamítl návrh žalovaného na zastavení řízení o žalobě, a odvolací soud pochybil, jestliže odvolání žalovaného proti takovému usnesení projednal věcně, ač šlo o usnesení, jež má povahu usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, proti kterému není přípustné odvolání.

19. Jelikož odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), podle změnil napadené rozhodnutí tak, že odvolání žalovaného se odmítá [jelikož směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné ( )].

20. Argumenty dovolatele se Nejvyšší soud z výše popsaných příčin nezabýval.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 4. 2023

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu