Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 85/2023-175

KSHK 45 INS XY45 ICm XY29 ICdo 85/2023-175

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce P. L., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Danielem Milićem, advokátem, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Humpolecká 4348, PSČ 580 01, proti žalovaným 1/ Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, jako insolvenčnímu správci dlužníka P. Z., zastoupenému JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, PSČ 140 00, a 2/ P. Z., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému opatrovníkem V. K., bytem XY, a JUDr. Pavlem Průšou, advokátem, se sídlem v Chotěboři, Klášterní 92, PSČ 583 01, o určení výše a pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 45 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci druhého žalovaného vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. XY, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2023, č. j. 45 ICm XY, 102 VSPH XY ( XY), o návrhu druhého žalovaného na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:

Odůvodnění:

1. Rozsudkem ze dne 23. července 2020, č. j. 45 ICm XY, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) určil pravost pohledávky žalobce přihlášené do insolvenční řízení vedeného na majetek dlužníka P. Z. (druhého žalovaného) ve výši 230 068 Kč a ve „zbytku pohledávky“ žalobu zamítl (bod I. výroku), zamítl žalobu na určení pořadí pohledávky (bod II. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (body III. a IV. výroku).

2. K odvolání žalobce a druhého žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu v bodě I. výroku větě první tak, že se zamítá žaloba na určení, že žalobce má za druhým žalovaným pohledávku ve výši 46 058 Kč z titulu zákonného úroku z prodlení z částky 500 000 Kč za období od 2. září 2016 do 24. října 2017; jinak se potvrzuje ve znění, že žalobce má za druhým žalovaným pohledávku ve výši 184 010 Kč z nezaplacené zápůjčky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 1. července 2016 (první výrok). V bodu II. výroku změnil odvolací soud napadený rozsudek tak, že se určuje, že žalobce má právo na uspokojení pohledávky za druhým žalovaným ve výši 500 000 Kč ze zpeněžení tam označené nemovitosti (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).

3. Proti potvrzující části prvního výroku a proti druhému výroku rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání.

4. Zároveň druhý žalovaný podal návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu z důvodu hrozící závažné újmy. Ta by dovolateli mohla vzniknou „neprodleným výkonem rozhodnutí“, tedy zpeněžením zajištěné nemovitosti, kterou užívá jako své obydlí. Dovolatel trpí bipolární poruchou osobnosti a ztráta obydlí by mohla vést k prudkému zhoršení jeho zdravotního stavu.

5. Pro dovolací řízení je rozhodný , (dále jen „ “), v aktuálním znění.

6. Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit

a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo

b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

7. V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. (z nějž R 144/2018 výslovně vychází), Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí je zjevně bezdůvodný, jelikož předmětný rozsudek o určení výše a pořadí pohledávky má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává. Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti rozsudku bez dalšího zamítl.

8. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.

9. Vzhledem k tomu, že postup podle není podmíněn návrhem dovolatele, Nejvyšší soud dále posuzoval, zda v poměrech dané věci případně nejsou splněny podmínky pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí ( ). Nejvyšší soud – přihlížeje k argumentaci dovolatele a k aktuálnímu stavu insolvenčního řízení [zejména k „výzvě“ insolvenčního soudu ze dne 19. dubna 2023 insolvenčnímu správci, aby s ohledem na dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu jednal o zpeněžení nemovitostí dlužníka se zajištěným věřitelem (žalobcem) a dle jeho pokynů nemovitosti zpeněžil (B-65)] – dospěl k závěru, podle něhož jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku, jak byly Nejvyšším soudem formulovány v R 144/2018.

10. Vzhledem k tomu, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení, Nejvyšší soud rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání), že právní moc dovoláním napadeného rozsudku se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání druhého žalovaného.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 6. 2023

Mgr. Milan Polášek předseda senátu