Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
DD037261EDE0A12EC12589D4001851C4.html
HTML · 12.76 KB
No categories available
20 Cdo 1086/2023
20 Cdo 1086/2023-562
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné T. T., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Matoušem Jírou, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října č. 1001/3, proti povinným 1) P. T., narozenému dne XY, bytem XY, 2) Z. T., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická č. 1659/4, pro vymožení výživného, o návrhu 2) povinné na částečné zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 36 EXE 2168/2019 , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2022, č. j. 14 Co 336/2022 -516, takto:
I. Dovolání oprávněné se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Napadeným usnesením Městský soud v Praze změnil (jen z důvodu chybného data vymáhané splatnosti výživného) rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. července 2022, č. j. 36 EXE 2168/2019 -452, ve znění doplňujícího usnesení téhož soudu ze dne 1. srpna 2022, č. j. 36 EXE 2168/2019 -458, kterým částečně zastavil exekuci pro výživné ve vztahu k druhé povinné. Uvedl, že rozhodnutí soudu prvého stupně je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu s odkazem na jeho rozhodnutí v této věci ze dne 15. února 2022, č. j. 20 Cdo 16/2022 -399, kterým jsou nižší stupně soudní soustavy vázány.
Proti tomuto rozhodnutí podala dovolání oprávněná s tím, aby dovolací soud posoudil ve věci řešenou otázku jinak, než jak je doposud rozhodována s odkazem na prvorepublikovou judikaturu ohledně účinků rozhodnutí o odporovatelnosti právního jednání ve vztahu k vymáhání dlužného výživného.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu ) věc projednal podle občanského soudního řádu , ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť nemá důvod se odchýlit od výkladu ustanovení § 42a odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. 12. 2013, uvedeném ve shora citovaném rozhodnutí a v něm rozvedenou a citovanou judikaturou.
Vzhledem k výše uvedenému proto dovolací soud dovolání povinné podle § 243c odst. 1 o. s. ř jako nepřípustné odmítl.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 4. 2023
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu