Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 623/2023

21 Cdo 623/2023-268

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Malým v právní věci žalobce P. R., narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 427/18, IČO 00025429, o 210 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2021, č. j. -153, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2020, č. j. -127, podané žalobcem, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2021, č. j. -223, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. srpna 2021, č. j. -216, takto:

I. Dovolací řízení sezastavuje.

Stručné odůvodnění ( ):

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2021, č. j. -153 (kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2020, č. j. -127, jímž soud zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost „proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2018, č. j. -76,“ pro nezaplacení soudního poplatku), a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2020, č. j. -127, podal žalobce dne 14. 6. 2021 žalobu pro zmatečnost, v níž požádal o osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě pro zmatečnost.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 8. 2021, č. j. -216, žalobu pro zmatečnost podanou žalobcem dne 14. 6. 2021 odmítl (výrok I), zamítl návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2020, č. j. -127, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2021, č. j. -153, (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) s odůvodněním, že žalobce neodstranil vady žaloby ani k výzvě soudu a v řízení proto nelze pokračovat ve smyslu

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. 11. 2021, č. j. -223, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu a jím potvrzovanému usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Podáním dovolání mu vznikla poplatková povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].

Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 1. 2023, č. j. -258, které bylo žalobci doručeno dne 1. 2. 2023, vyzval žalobce k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve smyslu ustanovení a k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč. Současně jej poučil, že nebudou-li uvedené podmínky splněny, soud dovolací řízení zastaví.

Žalobce na uvedenou výzvu reagoval podáním ze dne 6. 2. 2023 tak, že znovu požádal o „osvobození od soudních poplatků pro celé řízení se zpětnou účinností včetně všech jeho dovolání a jiných návrhů žalobce a ustanovení zástupce pro všechna řízení o dovoláních žalobce“. Uvedl, že se jeho majetkové poměry – ode dne posledního rozhodnutí soudu, kterým byl osvobozen od soudních poplatků – nezměnily. Odkázal na rozhodnutí, v nichž mu bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno a na „obsah písemného prohlášení žalobce z 12. 7. 2022 … k sp. zn. Obvodního soudu pro Prahu 2“.

Z obsahu spisu se podává (a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti známo), že žalobce po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně mimořádných opravných prostředků, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (aniž by dokládal své majetkové poměry), přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány, nebo jsou řízení o těchto žádostech ve smyslu zastavována (dovolací soud zde odkazuje například na věci projednávané u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. nebo sp. zn. , v poměrech projednávané věci potom uvedený postup žalobce vyplývá z přehledu uvedeného na č. l. 232 až 234 spisu). Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání žalobce tak lze označit za obstrukční a sudičské (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. ).

Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že žalobce procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jeho postup tak podle a nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto k žádostem žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, které žalobce blíže nezdůvodnil a ničím nedoložil (přestože si při podání těchto žádostí s ohledem na mnohá předchozí poučení a rozhodnutí soudů o jeho opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků musel být vědom, že žadatel je povinen žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodnit a věrohodným způsobem soudu doložit své majetkové poměry nebo jejich případné změny, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti), nepřihlížel a těmito žádostmi žalobce se nezabýval.

Protože dovolatel dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2023, č. j. -258, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2021, č. j. -223, podle ustanovení a , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (srov. ). tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení věty první ve spojení s ustanovením zastavil řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2021, č. j. -216 (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999 sp. zn. , uveřejněné pod č. 45/2000 v časopise Soudní judikatura).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 4. 2023

JUDr. Pavel Malý předseda senátu