Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3830/2022

25 Cdo 3830/2022-362

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce: R. K., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Martinou Čejkovou, advokátkou se sídlem Václavské náměstí 828/23, 110 00 Praha 1, proti žalované: Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, zastoupená JUDr. Antonínem Mokrým, advokátem se sídlem U Prašné brány 1079/3, 110 00 Praha 1, o 1 125 180 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021, č. j. -310, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je dovolatel mimo jiné povinen v dovolání vymezit důvod dovolání a uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ).

Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení , je dovolatel povinen vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednatelnosti dovolání nepostačuje pouhá citace tohoto ustanovení nebo jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ). Při vymezení předpokladů přípustnosti totiž musí dovolatel uvést konkrétní právní otázku, na jejímž řešení závisí rozhodnutí odvolacího soudu a (alespoň obsahově) označit konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu, s níž má být napadené rozhodnutí v rozporu, která je rozporná anebo která má být překonána, s výjimkou situace, kdy přípustnost dovolání je odůvodněna tím, že jde o dovolacím soudem dosud neřešenou právní otázku.

Dovolatel je rovněž povinen uvést nejen právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyložit, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (srov. – tzv. kvalitativní vymezení důvodu dovolání), ale též konfrontovat tuto nesprávnost s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího soudu.

Dovolatel v dané věci přípustnost dovolání vymezil pouze tak, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (otázka unesení břemene tvrzení a důkazu ve vztahu ke koncentraci řízení). V dalším textu popisuje průběh dosavadního řízení a polemizuje s postupem odvolacího soudu, aniž by konkrétně vymezil právní otázku, na níž je založeno rozhodnutí odvolacího soudu, a judikaturu dovolacího soudu, od níž se podle jeho názoru měl odvolací soud odchýlit.

Nejvyšší soud podle dovolání žalobce odmítl, neboť neobsahuje zákonem požadovaný údaj, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku vad spočívajících v absenci této zákonné náležitosti není možno posoudit přípustnost dovolání.

Lze dodat, že dovolatel nerozlišuje mezi břemenem tvrzení a břemenem důkazním. Ačkoli tedy odvolací soud zamítl jeho žalobu na základě neunesení břemene tvrzení, dovolatel nepřiléhavě argumentuje tím, že rozhodné skutečnosti prokázal. Pomíjí tak základní premisu sporného řízení: nejprve je třeba rozhodné skutečnosti tvrdit, a teprve poté je možno uvažovat o tom, zda byly prokázány.

Nejvyšší soud rozhodl usnesením předsedy senátu, jak mu to výslovně umožňuje

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 4. 2023

JUDr. Robert Waltr předseda senátu