Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3807/2022

33 Cdo 3807/2022-408

USNESENÍ

Lužice

LINDAUR STAVBY s. r. o.

, se sídlem v Šternberku, Dvorská 899/15 (identifikační číslo osoby 278 15 421), zastoupené JUDr. Tomášem Čejnou, advokátem se sídlem v Přerově, Dr. Skaláka 1447/10, o 1 044 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 14. 6. 2022, č. j. -359, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 15 488 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Tomáše Čejny, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 1 044 000 Kč z titulu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o dílo pro případ prodlení se zhotovením díla, které spočívalo v provedení stavebních prací (naložení a odvoz směsné vytěžené zeminy - stavební suti, včetně uložení na skládce dle platné legislativy pro nakládání s odpady).

Okresní soud v Olomouci (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 10. 2021, č. j. -314, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 14. 6. 2022, č. j. -359, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně po právní stránce shodně s ním uzavřel, že žalobkyni právo na smluvní pokutu sjednanou pro případ prodlení s dokončením díla nevzniklo, neboť žalovaná dílo dokončila a žalobkyni ve sjednané lhůtě (včas) protokolárně předala.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Je přesvědčena, že při řešení otázky, „zda u nesprávného pokynu objednatele ve smyslu je zkoumána míra zavinění objednatele,“ odvolací soud nerespektoval rozsudek ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že „povinnost provést dílo řádně znamená, že zhotovitel musí postupovat odborně a jsou-li pokyny objednatele k provedení díla nevhodné, je namístě postup podle ObčZ.“ Prosazuje, že žalovaná jako zhotovitelka a profesionál v oboru měla několik příležitostí zjistit, že jí objednatelka (žalobkyně) předložila nesprávnou analýzu hodnotící zeminu jako nekontaminovanou, přestože tomu tak nebylo. Měla rozpoznat („provést odborné posouzení“), že předané dokumenty jsou zavádějící („příloha rozborů půdy je nesprávná“), a postupovat podle , (dále jen „o. z.“), tedy upozornit, že pokyn objednatelky je nevhodný. Jestliže tak neučinila, nesplnila svou zákonnou informační povinnost a nese odpovědnost za její nesplnění. Otázku „zda porušení informační povinnosti dle ze strany zhotovitele, byť vyjde najevo až po předání díla, má za následek prodlení zhotovitele z řádného a včasného předání díla“ má za dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešenou. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2012, sp. zn. , kterým podpořil svou argumentaci odvolací soud, má dovolatelka za nepřiléhavé, neboť v něm byla řešena skutkově odlišná situace, kdy objednatel vědomě převzal dílo s vadami, a protože tyto nebyly následně odstraněny, odstoupil od smlouvy o dílo. V nyní posuzované věci vypadalo dílo v době převzetí jako řádně dokončené a okolnosti, z nichž šlo posléze dovodit, že nebylo zhotoveno řádně a včas, nastaly až po převzetí díla.

Žalovaná pokládá rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a navrhla odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Spojuje-li dovolatel přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na otázce hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen. Dovolatelkou formulovaná otázka, zda u nesprávného pokynu objednatele ve smyslu § 2594 o. z. je zkoumána míra zavinění objednatele, takovou otázkou není, protože na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá.

Dovolatelka se mýlí, dovozuje-li, že právní otázka „zda porušení informační povinnosti podle § 2594 o. z. ze strany zhotovitele, byť vyjde najevo až po předání díla, má za následek prodlení zhotovitele z řádného a včasného předání díla“, nebyla dosud dovolacím soudem řešena. Příkladmo lze uvést již odvolacím soudem zmiňovaný rozsudek ze dne 31. 7. 2012, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud dovodil, že má-li při předání věc vady, může objednatel odmítnout takové plnění převzít, nebo plnění neodmítne, věc převezme a uplatní práva z odpovědnosti za vady. Jestliže objednatel protokolárním převzetím dá zhotoviteli najevo, že dílo považuje za zhotovené (byť s vadami a nedodělky, které nebrání jeho užívání) a nevyužije možnosti dané § 650 obč. zák., podle něhož má objednatel povinnost převzít jen zhotovené dílo od okamžiku převzetí (byť vadného) díla, nemůže již objednatel odstoupit od smlouvy a nemůže mu ani po tuto dobu vzniknout právo na zaplacení smluvní pokuty pro prodlení se zhotovením díla. Z uvedených závěrů vychází dlouhodobě rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srovnej např. jeho rozsudky ze dne 18. 4. 2002, sp. zn. , ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. , ze dne 27. 7. 2007, sp. zn. 33 Odo749/2005, ze dne 25. 9. 2007, sp. zn. , a ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. , který obstál i v ústavní rovině, neboť podaná ústavní stížnost byla usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , odmítnuta). Odvolací soud se od zde přijatých závěrů v nyní posuzované věci neodchýlil. Jelikož v napadeném rozhodnutí výslovně uvedl, že se nezabýval tím, zda tu skutečně byly vady předaného díla a zda byly způsobeny porušením povinnosti zhotovitelky stanovené v § 2594 o. z., nebylo nutné posuzovat otázku předání díla optikou § 2594 o. z., jak dovolatelka navrhuje.

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 29. 3. 2023

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu