Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 688/2023

23 Cdo 688/2023-366

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně V. K., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Markétou Zázvorkovou Malou, advokátkou se sídlem v Mostě, Jaroslava Průchy 1915/24, proti žalované S. N., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Simonou Oriničovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 767, o zaplacení 152 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 13. 4. 2016, č. j. -265, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 16. 6. 2015, č. j. -147, kterým Okresní soud v Pardubicích uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 152 000 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o povinnostech žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 65 844 Kč a zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek ve výši 7 600 Kč (výrok I), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 22 005 Kč (výrok II).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, v němž současně požádala o odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Žalobkyně se k dovolání vyjádřila podáním ze dne 16. 12. 2016, v němž navrhla jeho odmítnutí.

V průběhu dovolacího řízení byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 8. 12. 2016, č. j. XY, zjištěn úpadek žalované a bylo rozhodnuto o povolení jejího oddlužení. Dovolací řízení tak bylo přerušeno po dobu, po kterou trvaly účinky rozhodnutí o úpadku. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 12. 4. 2017, č. j. XY, bylo schváleno oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře a do oddlužení byla zahrnuta mimo jiné pohledávka žalobkyně uplatněná v tomto řízení. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 22. 3. 2022, č. j. XY, vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalované a osvobodil žalovanou od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

Podáním ze dne 29. 10. 2022 vzala žalovaná dovolání v celém rozsahu zpět s ohledem na ukončené insolvenční řízení (splnění oddlužení a osvobození od placení pohledávek).

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 2 čl. II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (dále jen „ “).

Vzhledem k tomu, že žalovaná vzala dovolání zpět, Nejvyšší soud dovolací řízení podle věty druhé zastavil a již se nezabýval ani návrhem žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu.

Podle věty první, , a věty první by měla žalovaná, která zpětvzetím dovolání procesně zavinila zastavení dovolacího řízení, žalobkyni nahradit náklady dovolacího řízení. V řízení o pohledávce, od jejíhož placení byl dlužník osvobozen, však nelze (nejde-li o důvody separace nákladů řízení ve smyslu ustanovení a ) dlužníka po dobu trvání účinků přiznaného osvobození zavázat k náhradě nákladů řízení, neboť i na tuto část příslušenství pohledávky (byť vzniká později, tj. až právní mocí soudního rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení) dopadají účinky přiznaného osvobození, tedy že tato pohledávka se stává naturální obligací, kterou nelze věřiteli přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. , uveřejněný pod č. rozh. obč., či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. , a ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. ). Vzhledem k tomu, že žalované bylo insolvenčním soudem přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení (včetně pohledávky uplatněné žalobkyní v tomto řízení) v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nelze ji zavázat k náhradě nákladů dovolacího řízení, neboť i na tuto část příslušenství pohledávky dopadají účinky přiznaného osvobození. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 3. 2023

Mgr. Jiří Němec předseda senátu