Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3747/2022

30 Cdo 3747/2022-207

USNESENÍ

J. S.,

advokátem se sídlem v Otrokovicích, Náměstí 3. května 1606, proti žalované

České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí

, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 344 196 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2022, č. j. -181, takto:

I. Dovolání seodmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou dne 11. 6. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 344 196 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného o žádosti žalobce o vydání průkazu osoby s těžkým tělesným zdravotním postižením.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 29. 10. 2021, č. j. -147, konstatoval, že v řízení o žádosti žalobce o přiznání průkazu ZTP podané dne 5. 2. 2013, vedeném před Úřadem práce ČR – pobočka Zlín, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Krajským soudem v Brně a Nejvyšším správním soudem, došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky 344 196 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 12. 2019 do zaplacení (výrok II) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám obecného zmocněnce žalobce (výrok III).

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 24. 3. 2022, č. j. -181, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé (ad I a II) a ve výroku o nákladech řízení (ad III) jej změnil jen tak, že výše náhrady činí 3 500 Kč, jinak jej potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním v rozsahu výroku I napadeného rozsudku ve věci samé (nikoli proti části týkající se nákladů řízení). Toto dovolání však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

Otázka významu předmětného řízení pro žalobce a otázka rozsahu skutečností, ke kterým lze při posouzení kritérií , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), v řízení přihlédnout – ad body a) a b) dovolání – přípustnost dovolání podle nezakládají, neboť je odvolací soud posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. bod IV stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, , uveřejněného pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Stanovisko“), pokud přihlédl ke konkrétním okolnostem případu a uzavřel, že s ohledem na ně je význam předmětu řízení pro žalobce nepatrný. Odvolací soud přitom nebyl nijak omezen v rozsahu skutečností, které může při svém rozhodování vzít v rámci učiněných skutkových zjištění v úvahu. Naopak bylo jeho povinností přihlédnout ke všemu, co vyšlo v řízení najevo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. ).

Námitka ad bod c) dovolání se míjí s odůvodněním napadeného rozhodnutí, neboť odvolací soud hodnotil okolnost, že žalobce trval na pokračování posuzovaného řízení, ačkoliv pro něj bylo jednodušší dosáhnout vydání průkazu osoby s těžkým tělesným zdravotním postižením (dále také jako „průkaz ZTP“) novou žádostí, výlučně v rámci kritéria významu předmětu řízení pro žalobce, nikoli v rámci kritéria chování žalobce. To diskvalifikuje danou námitku z možnosti založit přípustnost dovolání podle

Na otázce ad bod d) dovolání napadené rozhodnutí nestojí, neboť odvolací soud nehodnotil typovou významnost posuzovaného řízení a dospěl k závěru, že posuzované řízení nebylo stiženo průtahy. Tato okolnost diskvalifikuje danou otázku z možnosti založit přípustnost dovolání podle

Otázku ad bod e), w) a y) dovolání konstruuje dovolatel na vlastní verzi skutkových zjištění stran důvodů, pro které pro něj bylo posuzované řízení významné a z toho dovozuje nepřiměřenost přiznané formy satisfakce. Uplatňuje tak primárně námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, a tedy i nezpůsobilý dovolací důvod ( ).

Otázka ad bod f) dovolání jeho přípustnost nezakládá, neboť ji odvolací soud posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, pokud dospěl k závěru, že obsáhlost, neadekvátnost a nepřiléhavou repetitivnost podání žalobce je třeba zohlednit v rámci kritéria podílu žalobce na celkové délce řízení podle (srov. část IV Stanoviska).

Otázku ad bod h) dovolání konstruuje dovolatel na vlastní verzi skutkových zjištění stran důvodů, pro které pro něj bylo posuzované řízení významné. Uplatňuje tak primárně námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, a tedy i nezpůsobilý dovolací důvod ( ).

Otázka ad bod ch), i) a p) dovolání jeho přípustnost nezakládá, neboť ji odvolací soud posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, pokud dospěl k závěru, že nutnost znaleckého zkoumání a sociálního šetření, jakož i složitost právního posouzení a zapojení další soudní instance v podobě Nejvyššího správního soudu je třeba zohlednit v rámci kritéria složitosti posuzovaného řízení podle (srov. část IV Stanoviska).

Na otázce ad bod j) dovolání napadené rozhodnutí nestojí, neboť odvolací soud nehodnotil složitost věci jako zvýšenou z důvodu, že řízení bylo vedeno v prvním stupni před krajským soudem. Tato okolnost diskvalifikuje danou otázku z možnosti založit přípustnost dovolání podle

Na otázce ad bod k) dovolání napadené rozhodnutí nestojí, neboť odvolací soud nehodnotil rozsáhlost podání žalobce v rámci kritéria složitosti věci. Tato okolnost diskvalifikuje danou otázku z možnosti založit přípustnost dovolání podle

Na otázce ad bod l) dovolání napadené rozhodnutí nestojí, neboť odvolací soud nehodnotil žádosti žalobce o prodloužení lhůty k vyjádření v rámci kritéria složitosti věci. Tato okolnost diskvalifikuje danou otázku z možnosti založit přípustnost dovolání podle

Otázka ad bod m) a o) dovolání jeho přípustnost nezakládá, neboť ji odvolací soud posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, pokud dospěl k závěru, že zapojení více instancí a četnost podání účastníků (včetně námitek podjatosti) je třeba zohlednit v rámci kritéria složitosti věci podle (srov. část IV Stanoviska), což zahrnuje i nutnost předání spisového materiálu.

Otázku ad bod n) dovolání konstruuje dovolatel na vlastní verzi skutkových zjištění stran toho, že posuzované řízení mělo být opakovaně přerušováno, zatímco odvolací soud zjistil jen tolik, že bylo opakovaně rozhodováno o návrzích na přerušení posuzovaného řízení. Uplatňuje tak primárně námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, a tedy i nezpůsobilý dovolací důvod ( ).

Na otázce ad bod q) dovolání napadené rozhodnutí nestojí, neboť odvolací soud kritéria složitosti věci a jejich podíl na celkové délce řízení zhodnotil. Zadruhé pak, jak je výše uvedeno, dospěl ke svému rozhodnutí primárně na základě závěru o nepatrnosti významu předmětu řízení pro žalobce. Tato okolnost diskvalifikuje danou otázku z možnosti založit přípustnost dovolání podle

Otázku ad bod r) dovolání konstruuje dovolatel na vlastní verzi skutkových zjištění stran charakteru jeho obsáhlých podání v posuzovaném řízení, která by se dala vzhledem k jejich rozsahu i obsahu označit jako obstrukční. Uplatňuje tak primárně námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, a tedy i nezpůsobilý dovolací důvod ( ).

Na otázce ad bod s) dovolání napadené rozhodnutí nestojí, neboť odvolací soud nehodnotil okolnost, že se žalobce odmítl podrobit sociálním šetřením. Tato okolnost diskvalifikuje danou otázku z možnosti založit přípustnost dovolání podle

Na otázce ad bod t) dovolání napadené rozhodnutí nestojí, neboť odvolací soud nehodnotil okolnost, že si žalobce nepodal novou žádost o vydání průkazu ZTP v rámci kritéria chování poškozeného. Tato okolnost diskvalifikuje danou otázku z možnosti založit přípustnost dovolání podle

Otázka ad bod ť) a u) dovolání jeho přípustnost nezakládá, neboť podle judikatury Nejvyššího soudu mají soudy zapovězeno provádět vlastní pátrání po rozhodných skutečnostech (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. ).

Otázka ad bod v) dovolání jeho přípustnost nezakládá, neboť odpověď na ni je zcela zřejmá z právní úpravy zastoupení (viz obč. zák.), a ohledně ní je proto dovolání zcela bezdůvodné ( ).

Otázku ad bod w) dovolání konstruuje dovolatel na vlastní verzi skutkových zjištění stran existence průtahů v posuzovaném řízení. Uplatňuje tak primárně námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, a tedy i nezpůsobilý dovolací důvod ( ).

Na otázce ad bod ff) dovolání napadené rozhodnutí nestojí, neboť pro posouzení složitosti posuzovaného řízení není právně významná rychlost postupu soudu v odškodňovacím řízení, tj. ve zcela jiném řízení. Odpověď na tuto otázku je natolik zjevná, že ohledně ní lze dovolání považovat za zjevně bezdůvodné ( ).

Na otázce ad bod gg) dovolání napadené rozhodnutí nestojí, neboť odvolací soud nedospěl k závěru o absenci odpovědnosti státu za žalobcem utrpěnou újmu. Tato okolnost diskvalifikuje danou otázku z možnosti založit přípustnost dovolání podle

Námitka ad body g), z), ž), aa), bb), cc), dd) ee), jsou námitkami vad řízení, ke kterým nemohl Nejvyšší soud přihlédnout, neboť dovolání není přípustné ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle věty první ve spojení s a a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem, neboť žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem a nedoložila výši svých hotových výdajů. Žalované tedy byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů podle za jeden úkon ve výši 300 Kč [ ve spojení s ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. 3. 2023

JUDr. Pavel Simon předseda senátu