Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 798/2023

24 Cdo 798/2023-135

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně J. S., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené advokátem Mgr. Karlem Borkovcem, se sídlem v Brně, Masarykova č. 31, proti žalované IBIS InGold, a.s., se sídlem v Praze 1, Rybná č. 682/14, IČO: 25525433, zastoupené advokátem JUDr. Jiřím Feichtingerem, Ph.D., se sídlem v Brně, Česká č. 154/15, o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu soudní úschovy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti, takto:

Odůvodnění:

Odvolací soud dovoláním napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy 20 kusů 100 g zlatých slitků, blíže specifikovaných v rozsudečném výroku, které byly složeny do soudní úschovy u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , a rozhodl o nákladech řízení.

Žalována podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání a současně navrhla odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku. Návrh na odklad odůvodňuje žalovaná tím, že je závažně ohrožena ve svých právech a hrozí jí závažná újma, neboť by v případě úspěchu jejího dovolání již byly vydány žalobkyni a ta by s nimi mohla jakkoli naložit. Dovolatelka v dovolání též zmiňuje, že se jedná o investiční zlato v hodnotě téměř 2 milionů Kč.

Podle ustanovení před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit

a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo

b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Ve své ustálené rozhodovací praxi dovolací soud vychází ze závěru, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem).

Rozhodovací praxe dovolacího soudu je sjednocena v závěru, že závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. ).

Protože se nejedná o případ, kdy by případné negativní dopady dovoláním napadeného rozhodnutí mohly být sistovány odkladem jeho vykonatelnosti, zbývá zabývat se tím, zda jsou splněny podmínky pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí.

Při posuzování, zda je dovolatelka závažně ohrožena ve svých právech ve smyslu ustanovení , lze vzhledem k povaze předmětu řízení – nahrazení souhlasu s vydáním investičního zlata ze soudní úschovy – obdobně vycházet z možného dopadu předmětného rozhodnutí do majetkových poměrů dovolatelky. Dovolatelka však své majetkové poměry, z nichž by bylo možno závažné ohrožení práv dovolatelky dovozovat, neuvedla, a majetkové poměry takové závažné ohrožení odůvodňující nevyplynuly ani z obsahu spisu. Údaje o zisku dovolatelky z jejích účetních závěrek za poslední roky uveřejněných v obchodním rejstříku přitom svědčí právě o opaku. Pouhé tvrzení, že by žalobkyně mohla s předmětem úschovy jakkoli naložit, není dostačující, a to ani s ohledem na hodnotu předmětu úschovy okolo dvou milionů Kč, když dovolatelka je obchodní společností zabývající se prodejem investičního zlata.

Nejvyšší soud proto návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí zamítnul, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek rozhodnutí o dovolání ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 4. 2023

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu