Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2576/2021

21 Cdo 2576/2021-320

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně K. B., narozené dne XY, bytem v XY, proti žalované Vodafone Czech Republic a. s. se sídlem v Praze 5 – Stodůlkách, náměstí Junkových č. 2808/2, IČO 25788001 (právního nástupce UPC Česká republika, s. r. o. se sídlem v Praze 4 – Nuslích, Závišova č. 502/5, IČO 00562262), zastoupené JUDr. Vladimírem Zoufalým, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 340/21, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2021, č. j. -276, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, č. j. -276, není podle ustanovení přípustné, neboť dovolatelka v něm uplatnila jiné dovolací důvody než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení (nesprávné právní posouzení věci), a z jejích námitek nevyplývají žádné rozhodné právní otázky, na jejichž vyřešení by záviselo napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b) a

Dovolatelka namítá, že „odvolací soud měl žalobkyni poučit (podle ) při jednání dne 27. 1. 2021, avšak svým postupem žalobkyni znemožnil se tohoto jednání zúčastnit, čímž jí odňal právo jednat před soudem“, a v této souvislosti předkládá dovolacímu soudu k řešení otázky: zda „může soud rozhodnout bez přítomnosti žalobkyně v případě, že předem zaslala omluvu z důvodu nemožnosti si obratem přeorganizovat pracovní povinnosti, když předvolání k jednání se dostalo do její dispozice dva dny před termínem nařízeného jednání“, zda „je možné vycházet i u zásilky s předvoláním k jednání v obálce III. typu z údaje o doručení na doručence v případě, že držitel poštovní licence vhodil zásilku do poštovní schránky žalobkyně mnohem později a na obálce nevyznačil datum vhození zásilky do poštovní schránky, takže předvolání k jednání na den 27. 1. 2021 se dostalo do dispozice žalobkyně dne 25. 1. 2021 v pozdních odpoledních hodinách, tj. dva dny před jednáním“, a zda „lze rozhodnout v neprospěch žalobkyně (pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene) při jednání bez její (nezaviněné) účasti, když nebyla řádně při jednání poučena podle a soud jí tak odepřel právo jednat před soudem“.

Tato argumentace ve skutečnosti (jak také ostatně sama dovolatelka v dovolání uvádí) vystihuje zmatečnostní vadu řízení uvedenou v ustanovení spočívající v tom, že účastníkovi byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Vady uvedené v ustanoveních , a b) a (tzv. zmatečnosti) však nejsou způsobilým dovolacím důvodem podle ustanovení a ani nemohou (samy o sobě) založit přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu; dovolací soud k těmto vadám může – jestliže k nim skutečně došlo – podle ustanovení věty druhé přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné. Takový předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše – naplněn není.

Má-li účastník řízení za to, že řízení bylo zatíženo zmatečnostní vadou, má možnost podat žalobu pro zmatečnost ( ), která (na rozdíl od dovolání) slouží výhradně k nápravě těchto vad řízení.

Přípustnost dovolání podle ustanovení nezakládá ani další předestřená otázka, zda „lze účinně poučit účastníka řízení podle ve spojení s a přípisem, a nikoliv při jednání soudu“, neboť tuto otázku – vycházel-li z předpokladu, že takové poučení lze poskytnout i mimo jednání – odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. , podle kterého ze zákona ani z judikatury dovolacího či Ústavního soudu nevyplývá omezení, podle něhož by poučení podle (rozuměj poučení o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti – pozn. dovolacího soudu) mohlo být poskytnuto pouze při jednání soudu (jakkoli půjde jistě o pravidelný postup); ostatně důsledek takového výkladu by byl absurdní, umožňoval by účastníkům prakticky neomezeně prodlužovat soudní řízení].

Na otázce, zda „je nutné vycházet u zásilky v obálce III. typu z údaje o doručení na doručence v případě, že držitel poštovní licence vhodil zásilku do poštovní schránky žalobkyně mnohem později a na obálce nevyznačil datum vhození zásilky do poštovní schránky, takže přípis s poučením se dostal do dispozice žalobkyně až dva dny po jednání“, rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, neboť je založena na skutečnostech, které dovolatelka (v rozporu s ustanovením ) uplatnila až v dovolacím řízení, a odvolací soud se proto touto otázkou nezabýval; jedná-li se o důsledek dovolatelkou namítaného nesprávného postupu odvolacího soudu, který věc u jednání dne 27. 1. 2021 projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, aniž by k takovému postupu byly splněny podmínky stanovené ustanovením , je i zde prostředkem nápravy žaloba pro zmatečnost ( ). Ani tato otázka proto přípustnost dovolání podle ustanovení nezakládá.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 3. 2023

JUDr. Pavel Malý předseda senátu